Kdo zachrání mě?

Stojí pod vodou, Karl tiskne Česťovi ruce, mezi prsty sevřených dlaní zastrčí stříbrnou šupinu a obličej zformuje do masky klidného nezájmu a odevzdanosti. Hlavně neprojevit všechnu tu naději, kterou právě cítí. Protože co když...
Česťa se chvěje, Karlovy ruce jsou jako kus ledu. Voda se sice uklidnila, ale po posledních zkušenostech jeho tělo stejně reaguje. Na obličeji má masku odvahy a odhodlání. Mlčí, jeden druhému se dívají do očí, hledají... Cosi. Česťa to nejspíš nachází. "Pojďme domů, Karle." řekne totiž a palcem pohladí vrásčitou nazelenalou dlaň. Usměje se. Jeho maska spadne. Karlova začíná praskat.
"Udělal jsem hrozné věci, Česťo."
"Ne."