Napětí

„Myslíte, že náš máte v hrsti?” řekne Adam zamyšleně. „Nejste zdaleka poslední možnost. Jen můžete zjednodušit vyšetřování. Na dramata nemám čas. Buď si normálně promluvíme o samotě nebo si tady shnijte nudou.”
Fajermon si promne tvář. „Jak dlouho jste byl mrtvý?”
„Tři minuty. Podle záznamů. Subjektivně… déle.” 
„Co jste tam viděl?”

„Ví, co dělá.”
„Sakra dobře.”
Adam je ledově klidný. Fajermon pohledem těká po místnosti. Nakonec roztřesenou rukou vyloví z kapsy poskládaný papír a podá ho Adamovi. 
Ten beze slova vstane a opustí místnost. Zabouchne dveře, opře se o ně a teprve pak se rozklepe. „Musím… si na chvíli sed—”