Jó za kamny, tam by chtěl být každý...

"Geralt z Rivie?"
"Osobně. Čím posloužím?"
"Jde o wojsilka," šeptl venkovan.
Zaklínač nedůvěřivě pohlédl na hubený váček. "Ty nezabíjím. Jsou zcela neškodní."
"Ale on mě vlezl za kamna."
"Dobře, zkusím ho vyhnat."
Za bytelnými kamny se na příchozí lákavě smálo vyhřáté lůžko. Není divu, že se wojsilkovi odtud nechtělo. V tomhle kraji byly březnové plískanice obzvlášť nevlídné. Po dlouhé sérii vypuzovacích zaklínadel nakonec divnotvor vyskočil oknem. Geralt pocítil strašlivou únavu.
Venkovan nahlédl do světnice a tiše zaklel. Tak tohle je z bláta do louže. Ze spaní stejně nic nebude, uvědomil si.
Místo wojsilka ležel za pecí vědmák a slastně chrápal.