DMD 2021

Aplír ve stylu Owlicious představuje úchvatně kmen Lpící, držící se, připojený.
Danae na nás nechá dýchnout horký Večer v poušti a jeho nebezpečí.
Esti Vera nás dílem básní, dílem postilou vede Krok za krokem, nebesa nad námi.
Evangelista biolog nás vede k rozjímání nejen nad Kristovou otázkou Proč jsi mě opustil?
Zase jinak, s úžasnou lehkostí vypravuje velikonoční události v Apokryfním evangeliu podle Honorého honore_de_blamaz.
Kumiko pobaví jedním nádherným biblickým - ve vší úctě - Žbleptem.
Rya nás strhne v poutavém vyprávění, co všechno možného i nemožného se stalo, Jak se plavili v bouři.
Kdos rozezvučel kytaru a nastal soumrak soumarů, vyzpívá nám v zvučných verších Skřítě.
V skrytosti mohou mít i sociální sítě něco do sebe, jak nám pozoruhodně ukazuje wandrika.
A konečně neuvěřitelně vytrvalá Owlicious a žena, která Stále září, muž, který se stal
Vším všem a Hospodin, kterému se často nenaslouchá, když vyslovuje přímé Není-liž toto půst, který oblibuji...

Autoři, které ráda čtu, komentuju a těším se na jejich drabble, ale zatím je osobně neznám. Četla jsem téměř všechny jejich drabble, i když komentáře jsem nestíhala.
Podle abecedy, třináct kousků. Píšete prostě skvěle.

Aveva : Zámek
beneslenka: Strašidelný dům pod kopcem
eff 77: Metamorfóza
Eillen: Šiška na stole
eliade: Chcete pustit do ouška křik punkového papouška?
Elluška: Řasa v oku
Esclarte: Ale velký duchem
Faob: Nechte mě mlčet
HCHO: Úřední razítko
hidden_lemur : Dohoda
Iantouch: Lidé v karanténě
Jeřabina: Klenba na ramenou
Kitsune’s Sun: Na začátku cesty

Žalářníci od ef77.
Proměna od striggy.
Největší hrdinové od Kleio.
Když si Severus vzpomene, že je Zmijozel od Angie77.
A čekal od Gwendolíny.
Ty víš... od Lee.
Když horákovi selže výbava od Wolviecat.

Naděžda sedí u Julijiny postele. Její dceři už je osm. Chtěla pro ni lepší svět. Chtěla, aby nikdy nezažila žádnou krvavou neděli. Teď… neví. Julija viděla svého otce naposledy před čtyřmi lety. Dodnes se na něj ptá.
Naděžda vstane a přejde ke stolu. Připadá si prázdně, mrtvě. Občanská válka je už skoro u konce. Někde, daleko odsud, se ještě bojuje. Ale to je daleko. Občanská válka končí. Od teď – přesně od téhle chvíle – už bude pořád jenom lépe. Naděžda se usměje a potlačí neodbytný hlásek ve svém nitru. Hlásek, který zní až moc jako Grigorij a vůbec nevěří v komunismus.

Předstart Zápisků o válkách hřbitovních od Vinpike
http://sosaci.net/node/44848

Kitsune's Sun
http://sosaci.net/node/44927
Kvůli atmosféře

Naprosto úžasný Pan Kaplan od Apríl
http://sosaci.net/node/44830

Kouzelný Harry od Kleio
http://sosaci.net/node/44828

Věda ve sto slovech - mila_jj, protože barvišky
http://sosaci.net/node/44839

Úžasné obrazy od Terdy
http://sosaci.net/node/44980

Banána Noir od Naughtilus
http://sosaci.net/node/44827

O bohu a vesmíru od Lejdynky prozradí, co jste možná nevěděli
Mordomor psal velmi vtipný seriál o zoufalém hladovém upírovi: Promluva z rakve

Z deníku podporučíka Miltona o plavbě fregaty Jeho Veličenstva Skřivánka
je cestopis od Terdy

Světluška je jedno z mnoha skvělých drablat, která napsal Kitsune´s Sun

Také Tora letos psala napínavý seriál: Zlá minuta. Doporučuju přečíst celý příběh

D13 - Než dopadne kámen
je dílek velmi zvláštního snově surrealistického příběhu od Menhira

Někdy to nejde jinak než se dojmout nad Doctorem Who od striggy

Už jsem psala, že miluju poetické drasťáky od Jeřabiny? Bezedné noci srdce

Jedna nádherná pohádka od ef77: Po bitvě

A kdybyste nevěděli, co neříkat čarodějnicím, zeptejte se Faoba: Zdání k pohledání

Apatyka - Aster
Aplír - HOMO SAPIENS
Evangelista biolog - Každodenní boj
Evangelista biolog - Křičím
Faob - Dvakrát uvazuj, jednou věš
Lee - Na poušti
Lee - Chytila jsem na pasece motýlka

Večerní slunce probleskuje mezi stromy.
Vzduch po dešti je svěží, voňavý, tisíce kapiček vody se třpytí na stéblech trávy.
Slunce nás oslňuje.
Zlatá hodinka.

Našlapuješ rozvážně, tiše. Jen občas pod tvými kopyty zapraská větvička.

Neseš mě domů. Tak jako už tolikrát. Trpělivě kráčíš kupředu a vezeš mě, někdy za sedlo pověsim svoji bundu, mikinu, někdy píšu na mobilu, někdy usínám a nevnímám.

Otěže zahozený na krku. Tvoje černá srst, mokrá po dešti, se oslnivě leskne.

Stejně opatrně svezeš mojí maminku, moje kamarádky, děti z vesnice. Kohokoliv.
Za to si tě moc vážím.

Smráká se rychle.
Poslední paprsky.

Tvoje tiché odfrknutí.

Začneme pár kousky, co mě jednoduše zaujaly a nevím ani pořádně proč (spíš to neumím popsat). Ale zůstaly mi v paměti (a v uložených, samozřejmě xD)

Envy a její nadějeplné, něžné drabble Milenci
Následuje Faob a Postaporetro. Skvěle se to čte a nevím proč, ale prostě se mi na něm něco děsně moc líbí!
Patří sem i hidden_lemur a Nová generace, úsměv vyvolávající a vlastně lehce nostalgické.
Úsměv na tváři vykouzlily i Osamělé večery od Kleio, Harry Potter, moje srdcovka, tu nesmí chybět.

Teď dva úryvky, které mě nesmírně pobavily! Prvním z nich jsou roztomilé veverky od Buráka a jejich Veverčí starosti a druhým je dokonale popsaný a mně dobře známý Semester 1 od Smrtijedky.

Následují tři vážnější kousky, perfektně napsané, které mě "posadily na zadek", vyrazily dech a musela jsem si je přečíst minimálně ještě jednou. Mojí milé Jenny od Ellušky, dále Do dětství od Zuzky a rozhodně sem patří i Lejdynka a Minulost nezměníš, i kdybys chtěla.

A ať končíme vesele a optimisticky, poslední tři souvisí nebo při nejmenším vyvolávají vzpomínky na moje nejoblíbenější místo, tyhle mám uložené nejen ve výběru, ale i v srdci :)
Peggy Tail a vtipný, velmi pravděpodobný Večer na vesnici a také (ať zde je i nějaká poezie) příjemná Chvíle.
A poslední, které mi tak moc mluví z duše, až mi vehnalo slzy do očí, Zpátky od myday.

Křičím jako o život a nikdo mě neslyší
Křičím ze všech sil a můj hlas je stejně nejtišší
Křičím na všechny, co na mě hledí hluše
Křičím a křičím z hloubi vlastní duše
Křičím a křičím pod maskou úsměvu
Křičím a křičím a hledám v tom úlevu
Křičím a doufám, že vykřičím to utrpení
Křičím a doufám, doufám, že to něco změní
Křičím a volám, jak nejvíc mohu
Křičím, když nevím, a volám k Bohu
Křičím a pomalu mi docházejí síly
Křičím kousky naděje, co mi ještě zbyly
Křičím a křičím zbytkem svého hlasu
Křičím. Možná si někdy vykřičím spásu