Poezie

Obrázek uživatele Birute

Popěvek téměř vagantský

Příležitostná báseň ve stylu potulných studentů na podporu údržby sosáckých stránek a dalších aktivit.

Obrázek uživatele Birute

Nedoceněná

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Váhala jsem mezi básní o gumičce a drabbletem o bohyni Freyje, kterým jsem se dojala, ale na závěrečné dvojverší gumičkové básně jsem moc pyšná, tak sem s ním.

Drabble: 

Gumička v poušti smutně vzdychá,
noří se v písku v hloubi ticha.
Co zmůže sama takhle venku?
Sváže citlivé uši fenků?
Snad v sobě přece najde sílu
co fitness trenér pískomilů.
Když nedá pozor, může hravě
skončit ve velbloudí stravě.
Nebo si s ní sváží paty
uondané surikaty.
Při obraně někdy svírá
klepeto zlovolného štíra.
Ten z ní krutě tahá chlupy.
Na nebi už krouží supi.
Ať pánové, nebo paní,
chtějí jí být kroužkovaní.
Jaký ji úděl čeká tu
na hrůzném dravčím pařátu?
Nemá v poušti nikdy klid,
zvěř ji nechce docenit.
Jednou jim to krásně natře.
Sváže cůpek Kleopatře!

Závěrečná poznámka: 

Gumička na poušti pískem se šine.
Měkčí je, krásnější, než všechny jiné.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

A naděje stále žije

Úvodní poznámka: 

Hrozně moc děkuju vám všem, kteří děláte DMD tím, čím je. Nechci, aby to vyznělo kýčovitě a prázdně, ale jsem za DMD opravdu moc vděčná.
Hlavně děkuju svým komentujícím a všem psavcům, kteří psali bez ohledu na počet komentářů. Díky, letos posedmé.
A toto drabble je pro Esti Veru, která mě v psaní nepřestává udivovat a inspirovat.

Varování: 

Zmínka válka, pandemie, Bible.

Drabble: 

Udeřila pandemie
Museli jsme rychle dospět
Radovat se z žití opět
Celá země roušky šije
Pomoc, síla, knížek čtení
Z balkonu hraní a pění
A zbytek je historie

Ve stínech ukryté zmije
Radši bořit nežli stavět
Nad hněvem se nechat zatmět
Tyran nevinného bije
Stíhaček zní temné hřmění
V srdci však nadějné chvění
A zbytek je historie

A naděje stále žije
Čistá láska přišla na svět
Musela však zase zmatnět
Ruka snadno druhou myje
Víra ale všechno mění
Tělo ráno v hrobu není
A zbytek je historie

Sama vzniká poezie
Pomáhá nám její znění
Prožít každodenní dění
Zbytek bude historie

Závěrečná poznámka: 

A tentokrát jsem i spokojená s rytmem. Po hrubém dopsání to mělo 101 slov - krásný konec dubna.

Obrázek uživatele zirafice

K zítřkům

Fandom: 
Drabble: 

Nad řekou divokou vrba se shýbá
po vlnách zpěněných vzpomínky plynou,
Blyštivé střípky všeho co bylo
jak vážky třpytivé nad hladinou.

Uhasly ohně, už popel jen zbývá,
než vítr ho roznese po okolí.
Ať budoucnost přinese smích nebo zklamání
loučit se starým kolikrát bolí.

Točíš se zády, k tomu co bylo,
poslední pohled, než vykročíš vpřed.
Od dneška k zítřku, od bylo k bude,
však před tebou leží snad celý svět.

Uhasly ohně, už popel jen zbývá,
než vítr ho rozfouká po strništi.
A pod křídly motýlů se budoucnost ukrývá
prchavá, tajemná, temná i blyštivá
nejistý příslib pro chvíle přístí.

Obrázek uživatele zirafice

Vějička

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazení tématu č. 14 - otrávené jablko

Drabble: 

Uprostřed zahrady jablko červené,
dáreček od hada, co skrývá se v ráji.
Stačí se zakousnout, i sousto se počítá,
svede nás cestu, co bývá trnitá.
A v úsměvu širokém, faleš se tají.

Ve víře naivní teď ruka se natáhne
vždyť úsměv falešný dnes plachetka skrývá.
Po soustu jediném jas v očích pohasne.
Zapomeň na zázrak nad nímž svět užasne,
takový konec jen v pohádkách bývá.

Jablko k jablku, pokaždé znova
marná jsou příběhů varovná slova.
Když vůně mámivá k soustu nás svádí
od hada jablko vezmeme rádi.
Toužíme uvěřit, po sté jak poprvé,
že snad do dnešní už nebude červivé.

Obrázek uživatele Birute

Kšaftování

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ DRABBLE

Drabble: 

Při plném vědomí ti odkazuji
měch, ve kterém vichry dují,
kartáč se zlatými vlasy,
klobouk nebývalé krásy,
kořen hory přidám taky,
vábničku na vlkodlaky,
skleněnou kouli, v níž mraky plují,
pěšiny šupin na dně slují,
vlídné sněhy, mírná léta,
lodní lístek na kraj světa,
sílu všitou do opasku,
poukaz na pravou lásku,
maringotku pro mantichoru,
léky proti hladomoru,
prsten od hadího krále,
nit od Ariadny v šále,
na akné i běsy z hor
korektor a Koraktor,
jednorožce na výpravy
do blízka i do dálavy,
sáně, které samy letí,
pro případné kupy dětí.

Nemusíš strach o mě mít.
Potřebuji jen uklidit.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Nechci takhle umírat

Úvodní poznámka: 

Po týdnu lékařské psychologie, kterou nás učili hlavně skvělí paliatři, ve mně tohle téma pořád silně rezonuje. K drabble doporučuju uchoťuk, který nám pouštěli ve výuce. Tematicky se k tomu všemu samozřejmě váže, tak poslouchejte a čtěte v bezpečném prostředí.

Varování: 

Popis resuscitace, umírání, pobyt na ARO

Drabble: 

Na nemocniční posteli leží to, co ze mě zbylo
Jsem tu třikrát déle, než by mi bylo milo
Průdušnice je celá bolavá z intubace
Jen další pokus o udržení cirkulace
Vím, co bych chtěl, kdybych byl při vědomí
Ne masáž srdce, co mi opět žebra zlomí
Chybím vám, jsem pryč a přesto stále tady
Doktoři, rodina, nikdo si neví rady
„Protokoly, dělejte vše, co se dá."
O klidné smrti se mi už jen zdá
Mozek nepracuje, navíc je zdrogovaný
Na mě však nezáleží, když je postup daný
Zas čára na monitoru
Nekončící píííííííp
Chci to
Nadešel čas
Nechte mě jít

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Seznam se se svým stínem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuju si téma č. 25 - Uhoď ho, nemá žádné kamarády.
Opět předem avizuji rytmické nesrovnalosti.

Varování: 

Sebenenávist a další hezké věci, téma budiž vám dostatečným varováním.

Drabble: 

Krčí se maličký uzlíček
Bolestně vzlyká v koutě
Už dostal výchovný políček
A nad ním stojí soutě-
živá postava
Je, přesto není živá
Uzlíček se jí poddává
Co mu jiného zbývá
Neváhá kopnout si do mrtvoly
Důstojný kontrolor kvality
Nevadí, že ho to bolí
Vítej do tvrdé reality
Je vůbec někdo, kdo by ho měl rád?
Rozbitý, nedostatečný, sám
Příliš či málo, nikdy akorát
Záblesk lásky byl vždy jenom klam
Snad jednou dívka nalezne laskavost
Umlčí vnitřního kritika
Své bolavé Já vezme za ruku
Přijetí vystřídá nenávist a zlost
(Násilí k sobě se jí už netýká)
Nitro se rozezní v souzvuku

Závěrečná poznámka: 

Ačkoli mi to počítadlo hlásí jako dvě slova, soutě - živý beru jako jedno slovo, jen rozdělené na dva řádky.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Souměrný soulad

Fandom: 
Drabble: 

Seznámily se na soutoku
A v stanech spolu sousedily
Souhlasně seděly bok po boku
V kánoích občas soupeřily
Spojovaly se do soulodí
Soukromě řešily políbení
Souběžné, teď už nezávodí
Soutěž tu byla a už není
Sdílely spolu nejsladší sousta
A často spolu soucítily
Mezi nimi souvislostí spousta
A v souhře společně jak jedna žily
U ohně zůstávaly dlouho po soumraku
Koukaly spolu na souhvězdí
Získaly souhlas a navzdor tlaku
Soutěskami života dodnes jezdí
V souladu ulehly na lože
Zapadly jako součástky do stroje
Pustily se do součinu
V soukromí svého pokoje
Můžeš je soudit? Jistě ne
Souzpěvem jsou teď spojené

Závěrečná poznámka: 

V jednom verši jsem schválně zaměnila jedno slovo za jiné, takže tam není rým. Aby to nebylo moc prvoplánové ;D

Obrázek uživatele zirafice

nebezpečné hlasy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Něco menšího na lehkou notu

Bez nároku na bod (zase jsem to nestihla dopsat včas :D)

Drabble: 

Jsou tady zlé časy
slyšela jsem hlasy.
Šeptaly si, zpívaly si
mluvily o počasí.

Napadlo mě ihned braši,
že mi asi v hlavě straší.
Že není všechno jak má být.
že mi kape na karbid.

Nebo třeba, možná, snad,
měla bych se začít bát,
zda nejsem třeba svatá žena,
jak Jana z Arku vyvolená?

Což zní pěkně jen do chvíle
než dojde vám, že děvče milé,
svoji dráhu stoupající
ukončilo na hranici.

Jsou tady zlé časy,
slyšela jsem hlasy.
Šeptaly si, zpívaly si,
mluvily o počasí

Naštěstí jsem odhalila
jak ztišit vlivy cizí.
Bez milosti vypla jsem
tu blbou televizi.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Jen neměj strach

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opět experiment s poezií, tentokrát villonská balada.

Drabble: 

Nebuď svůj vlastní vrah
V světě je plno krás
Dozraje brzy klas
Jenž raší v ideách
I když se brzy stmívá
Nebeský sbor ti zpívá
Jen neměj strach

Že bude z tebe prach?
Však nejde zdržet čas
Bude tvůj alias
Žolík ve všech tvých hrách
O tom se ti vždy snívá
Píseň zní nocí tklivá
Jen neměj strach

Že nejsi nic než krach
Ti říká tichý hlas
Nekývej na souhlas
Však je to jenom tlach
Kdesi v hloubi se skrývá
Refrénem věčným bývá
Jen neměj strach

Každý srdeční stah
Svou sílu žití mívá
A stálou pravdu vzývá
Jen neměj strach

Závěrečná poznámka: 

Ty hlasy jsou tam skrytě, ale doufám, že je někdo najde, kdyžtak připojím nějakou dovysvětlující poznámku.

Obrázek uživatele zirafice

Co dělat?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

Co dělat když zbytky naděje
se ustrašeně v koutě krčí
a ani teplé slunce ranní
už neprohřeje zkřehlou duši?

Bojuješ už jenom ze zvyku
a nenávidíš každou chvíli,
v níž cítíš jak snad každý krok
jen prodlužuje cestu k cíli.

Co dělat když síla mizí
s každým mělkým nadechnutím
a k úsměvu, byť falešnému,
už se prostě nedonutíš?

Klopýtáš těžce po kamení
a do trnů se zaplétáš,
beznaděj spolkla sladké snění,
jen trošku slz už k dobru máš.

Přesto dál jdeš až do padnutí,
k nádechu nádech, ke kroku krok.
Poslední naděj v srdci hýčkáš,
že temnota tě snad nepohltí.

Obrázek uživatele zirafice

Óda na jaro

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

S jarem zas všechno začíná,
bzukot včel čerstvě vzbuzených,
zpěv ptáků i tanec motýla
na svazích v květy oděných.

Jaro je prvním nádechem,
co vlákna zimy rozplétá.
Jaro je písní života
tanečním krokem do léta.

S jarem se země vzbudila
po dlouhém, chladném zimním snění.
Ptáci zas hnízda splétají,
a pole si kabát obléklo
zelený po osení.

Jaro je život po smrti,
začátek v kruhu věčném,
jaro je nádech z plných plic,
jaro je vše po zimním nic,
po spánku nekonečném.

V jaru je kouzlo ukryté,
co ke dnům špetku přisypává.
Tu špetku slunce co zahřeje,
jaro je dobrá zpráva!

Obrázek uživatele zirafice

Modla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

Za okny zbytky temnoty
se o svítání tříští
a střípky tmy a samoty
teď lepí se ti na boty,
průvodci pro dny příští.

Strnulý úsměv na tváři,
když klekáš ráno k oltáři
a domáhaš se odpuštění.
Slova do modlitby skládáš,
neprosíš, neústupně žádáš,
a očekáváš vyslyšení.

Plastové květy - obětina,
co nezkazí se k večeru,
pak ruce okázale spínáš,
slibuješ že dnes budeš jiná,
lež jako splátka úvěru.

A než pak vyjdes do ulic,
tak ještě minci falešnou
položíš k modle naleštěné.

Není to moc, však proč dát víc,
když tvůj bůh stejný je jak ty,
jen prázdno v slupce pozlacené.

Obrázek uživatele Profesor

Nekonečně špatná poezie z klasifikační porady

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nadpis mluví za vše. Byl to záměr.

Varování: 

Špatná poezie

Drabble: 

Můj milý rozmilý
Anděli spanilý
Nápověda třídní
Ve sborovně bídní
Anděli spanilý
On není rozmilý
Na konci času
Nehledej spásu

Můj milý rozmilý
Posečkej chvíli
Král usíná
A je tma
Můj milý rozmilý
Co jen rozbili
Atacama poušť
Přináší spoušť

Můj milý rozmilý
Obrazy se rozpily
Napověz nový den
Začít znovu sen
Můj milý rozmilý
Někdo jest otylý
Otylý a opilý
Bude za chvíli

Můj milý rozmilý
Máme činčily
Nápověda zaspí
Lidé nejsou krásní
Afrikán na vartě
Erb v paspartě
Trojice hloupých sov
Kolik padne slov

Můj milý rozmilý
Kočky vodu rozlily
Úkoly sežral pes
Teď babo napověz

Co dál?

Obrázek uživatele zirafice

Návrat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za 12.4. - poslední vlak domů

Drabble: 

Zas kola buší do kolejí -
sirény hlasy v moři cest,
co dálek píseň svůdně pějí.
Proč nenechat se jimi vést?

Je vždycky místo na světě,
které bys vidět chtěl a znát,
kam míří tvé nohy toulavé,
kde nebyls ještě, kam bys rád.

Nakonec ale koncem dne,
či koncem týdne, koncem roku,
obracíš kroky zpátky tam,
kde prožils tolik krásných roků.

Můžeš se toulat po zemi
v místech, kam jiný vkročil stěží
Poslední vlak však vyloží tě,
kde srdce tvoje stále leží.

Na cestě stokrát známé pak
spočítáš všechna nadechnutí,
než dojdeš k brance do dětství,
jež tisíce má sladkých chutí.

Obrázek uživatele zirafice

Ztraceni v realitě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

Jaká hrůza, jaký děs,
slyšte co se stalo dnes!
Rozpadlo se připojení!
K internetu přístup není!

„Jak se dozvím,“ pláče děvče,
„zda mě mají rádi ještě,
moji foloveři?”
„Že mám nový mejkap dneska,
bez fotek na Instagramu,
nikdo neuvěří.”

Chlapec, ten si stýská,
jak bez netu spíská,
útok na bázi nepřítele,
který zatím jistě briskně,
nestřežené voje tiskne,
se svým vojskem směle.

Nelze sdílet, běda, běda
Nové fotky od oběda.
Ani kousky, které dnes,
předvedl náš skvělý pes.

Prostě je to děs a bída,
pláč se s nářkem v kruhu střídá.
Těžko, přetěžko je žíti,
v realitě, místo v síti.

Obrázek uživatele zirafice

Sobecká

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

Hledám cestu co by byla
co nejsnazší pro mě.
Altruismus neuznávám,
netvářím se skromně.

Já jsem já a nikdo jiný
nemá nárok na soucit.
O své místo v tomhle světě
bez milosti se hodlám bít.

Nechápu co pořád máte
s empatií, s láskou k lidem.
Tyhle city jiným tady,
přenechávám zcela s klidem.

Neuhýbám, nebrzdím,
nečekám na zelenou.
Klidně smetu cizí vozy,
když přede mě se ženou.

Možná nejsem v kolektivu
člen oblíbený zrovna.
To mě vůbec nezajímá,
však ono se to srovná.

Že mám radši rychle zmizet?
Stejně se tu necítím.
Nechcete mě? Půjdu klidně.
Však se jinde uchytím.

Závěrečná poznámka: 

Sto slov na první dobrou, to se hned tak nevstane. Ale tak co, jsem prostě dobrá:D :D

Obrázek uživatele Birute

Nedoceněná

Fandom: 
Drabble: 

Gumička v poušti smutně vzdychá,
noří se v písku v hloubi ticha.
Co zmůže sama takhle venku?
Sváže citlivé uši fenků?
Snad v sobě přece najde sílu
co fitness trenér pískomilů.
Když nedá pozor, může hravě
skončit ve velbloudí stravě.
Nebo si s ní sváží paty
uondané surikaty.
Při obraně někdy svírá
klepeto zlovolného štíra.
Ten z ní krutě tahá chlupy.
Na nebi už krouží supi.
Ať pánové, nebo paní,
chtějí jí být kroužkovaní.
Jaký ji úděl čeká tu
na hrůzném dravčím pařátu?
Nemá v poušti nikdy klid,
zvěř ji nechce docenit.
Jednou jim to krásně natře.
Sváže cůpek Kleopatře!

Závěrečná poznámka: 

Gumička na poušti pískem se šine.
Měkčí je, krásnější, než všechny jiné.

Obrázek uživatele zirafice

Tanečnice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod.

Drabble: 

Den za dnem ten stejný tanec,
každé ráno první kroky,
zkouším zas, jak běží roky.

Občas tančím bez chybičky,
jako mistr parketu,
častěji však zakopávám,
všechny kroky popletu.

Den za dnem ten stejný tanec,
každé ráno první kroky,
zkouším zas, jak běží roky.

Čekala bych po těch letech,
že už to zvládnu hravě.
Možná není chyba v nohách,
možná, že je v hlavě.

Možná že si zcela sama
stokrát nohy podrážím,
při výstupu k zářným výškám ,
jsem sama sobě závažím.

Co s tím ale můžu dělat,
když jsem v prostřed sloky?
A tak zkouším zas a znova,
zvládnout tance kroky.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Teď už vím

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A ještě jeden nesoutěžní spam.
Rytmus mi, když jsem omezená formou sonetu a 100 slovy, moc nejde, tak zkuste přimhouřit všechny oči, které máte.

Varování: 

náznaky sexu, vražda jako obrazné pojmenování

Drabble: 

Byla jsi můj poklad, to nejdražší zlato
Perla, za niž dáš cokoli
Čistou pravdou je ale, upřímně vzato
Co je pryč, to už nebolí
Sladce jsi voněla, a to vždy po šeříku
Zmámenou přitiskla jsi mě na peřinu
Za chvíli zabodnout mi nůž do hrudníku
Jsi však neváhala ani na vteřinu
Ještě dneska cítím tvoje ruce na svém těle
Kůže mi hoří pod vzpomínkou doteků
Z horkých úst se mi dere sám slastný vzdech směle
A při tom všem je mi až do breku
Je k podivu, jak snadno se všechno poničí
Bývala jsi moje zlato, ale jen to kočičí

Obrázek uživatele Rya

Píseň strašlivá a varovná o konci sobeckého blbce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Z knihy Milostné balady přírodních národů s komentáři, díl 2.,Nemonogamní kmeny a národy, shromáždil, přeložil a komentáři opatřil profesor Gregor Vobšourník, PhD.

Drabble: 

Byl žil sobec
Velký blbec
Sužoval ho
Sváru bodec
Co viděl, chtěl
Sobě míti
Neuměl se
Poděliti.

Jednou spatřil
Ženu vnadnou
Viděl v ní jen
Kořist snadnou
Pro sebe ji
Chtěl jen míti
Neuměl se
Poděliti

Nebuď sobec!
Nebuď blbec!
Nejsi sám!
Mysli na obec!

Že jen s ní chce
Dováděti
Jenom jeho
Budou děti
Jiné prostě
Nenadbíhá
Ona s jiným
Ať nelíhá!

Nebuď sobec!
Nebuď blbec!
Nejsi sám!
Mysli na obec!

Žena ta se
Rozlítila
Toho sobce
Velmi zbila
S jedním býti
Nesluší se
Řádná žena
Má jich více!

Že jsi sobec
Velký blbec
Táhni k čertu
Opusť obec!

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Mám strach...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č. 2 - Nejistá konstanta moderní doby.

Drabble: 

Z toho, že zůstanu navždycky sama
Z toho, že planeta shoří pod nohama
Z toho, že nepůjde bydlet a žít
Z toho, že nestačí jen chtít
Z toho, že dům je jenom vzdušný zámek
Z toho, že nenajdeš vztah bez seznamek
Z toho, že nikdy nejsi, neděláš dost
Z toho, že doma jsi vlastně jen host
Z toho, že všechno to špatné je jen uvnitř v hlavě
Z toho, že koukají vyčítavě
Z toho, jak lehko seženeš opiát
Z toho, jak snadné je to všechno vzdát
Z toho, že války spolykaj’ Zemi
Z toho a dalšího do pláče je mi

Závěrečná poznámka: 

Konstantou moderní doby je pro mě právě strach. Nejistotou je charakterizován, protože člověk neví, kdy a kde se vynoří další zpráva, které bude třeba se obávat, či který ze strachů v nitru zrovna zesílí. Am I just a ball of anxiety? Yesssss, I am. :D

Obrázek uživatele zirafice

Dlouhá noc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

Prázdné sklenice žalují
Láhev dávno je dopitá
Drobečky v misce od chipsů
Vteřiny do rána počítáš

Opilá pravdou co ve víně
Na dně láhve je ukrytá
Kyvadlo starých pendlovek
Vinu od neviny odčítá

Hledáš bezpečné známosti
Co nad ránem zase tě opustí
Hledáš bezpečné známosti
Do srdce nikoho nepustíš

Ve světě plném zmatku
Se za každou jistotu platí
Mezi tisícem šedých dnů
Tisící první se ztratí

Smích je spása i prokletí
Běžec co do cíle chvátá
Modlitba k bohům chaosu
Ikona z ryzího zlata

Hledáš bezpečné známosti
Co nad ránem zase tě opustí
Hledáš bezpečné známosti
Do srdce nikoho nepustíš

Obrázek uživatele zirafice

Bouře

Fandom: 
Drabble: 

Vlny zatínají se jak spáry
den za dnem znovu do kamení.
Však když je skála pevná dost,
jen tak se v písek nepromění.
Na vzdory bouřím nad hladinou
hlavu svou stále hrdě zdvihá
zatím, co věky kolem plynou.

Vyhoďte kotvy, stáhněte plachty,
loď sama pluje k zapomnění
tam pod majákem téměř slepým,
kde moře na útesech pění.
Kapitán mapy dávno ztratil,
kompas už sever nenachází,
co moři vzal jsi, moři splatíš.

Skrytou za mlžným obzorem,
objímá příboj pevnou zem,
jak světlo ve tmách beznaděje.
Však na vlnách jak opilec,
loď potácí se bez cíle,
vrak bez posádky k břehům spěje.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Z divokého příboje

Fandom: 
Drabble: 

Konečně se zastavila
Stojí
Přespříliš intenzivně tak dlouho žila
Najednou nadešlo, čeho se bojí
Ne, že by měla málo sil
Že by chyběl směr
Že by snad ztratila z dohledu cíl
Spíš pochopila
Že to jde i jinak, než jak dosud žila
Tiše se směje
Čemusi
Už ví, že může, ale nemusí
Svinula plachtoví
A přirazila přídí ke břehu
Může si vydechnout
Nebýt chvíli ve střehu
Přestala utíkat
Už neprchá sama před sebou
Život je unikát
A teď ví, že ho nepromrhá sledováním mraků
Nebo hlazením mechu
Může se zastavit a spočinout
V rytmu vlastního dechu
Doopravdy a plně procitnout

Obrázek uživatele zirafice

Bezhlavá

Fandom: 
Drabble: 

Slepě bloudím vprostřed davu,
ztratila jsem někde hlavu,
teď na cestu nevidím.

Je to věru patálie,
bez hlavy se těžko žije,
stále vrážím do lidí.

Náhražky to nespraví,
jsem jak rytíř bezhlavý,
ulicemi klopýtám.

Turisté mě houfně fotí,
mě se zatím ruce potí,
s panikou se potýkám.

Děsivé jsou představy,
co si počnu bez hlavy.
Kdepak jsem ji nechala?

Nejspíš na tom velkém flámu,
který skončil teprv k ránu,
moje hlava zůstala.

Možná pořád pije ještě,
nechtělo se jí do deště,
dala přednost zábavě.

Snad si myslí: „O co kráčí?
Tělo přece k štěstí stačí.
Co je komu po hlavě?“

Závěrečná poznámka: 

Opět mi nějak utekl začátek dubna, ale letos to beztak vidím na dmd jen nárazově, poslední dobou nějak nevím, kde mi hlava stojí. Možná se taky vyrazila někam opít :⁠-⁠)

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Chtěla jsem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Protože tohle je tak nějak upřímné...

Drabble: 

Chtěla jsem spálit všechna svá trápení v plameni svíčky
Vysušit slzy pod svými víčky
Skrýt se před vztekem plískanic
Oheň však mlčí a neříká nic

Chtěla jsem utopit všechny své výčitky v kapce vody
Navždy se vymanit z nesvobody
Držet se správných souřadnic
Moře však mlčí a neříká nic

Chtěla jsem pohřbít všechny své hříchy hluboko v hlíně
Zbavit se proher, utéct své vině
Chtít méně a přitom mít víc
Země však mlčí a neříká nic

Chtěla jsem vykřičet všechny své otázky na oblohu
Pohlédnout do očí, rozumět Bohu
Jehož láska je bez hranic
Nebe však mlčí a neříká nic

Obrázek uživatele zirafice

Obraz světa

Úvodní poznámka: 

Je hrozně těžké, vybrat jedno drabble ze všech dubnových, ale nakonec jsem zvolila tohle. Jednak je to jedna z mála mých básní, které, ač míněny vážně, vyznívají optimisticky a druhak se mi líbí rytmus, který se mi tu podařilo nasadit.

Tahle báseň vznikla k tématu Namaluj mi svět.

Drabble: 

První slůvka táta, máma,
první cesty do neznáma
po čtyřech pod nízkou seslí.
První dílo umělecké,
které prsty do talíře
rozmáchlými gesty kreslíš.

Svět je plátno sotva naplé,
barvy pro něj teprv mícháš,
jeho taje zatím prvně
vidíš, slyšíš, chutnáš, dýcháš.

Tvrdost skály, měkkost mechu,
rachot bouře, tichost dechu,
světlo dne a temno noci,
bolest touhy, sladkost moci,
konejšivou náruč snění
než tě vzbudí rozednění.

Do obrazu barvy skládáš,
někdy víš a někdy hádáš,
někdy ke tvé malbě jiný
přidá barvy nebo stíny.

Každý má svůj obraz světa,
měníme ho jak jdou léta.
Neskončíme s tímhle dílem,
dokud nedojdeme cíle.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Až...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Patří do mé anaforní (anaforické?) série (odkaz přidám posléze). Už je to pro mě skoro tradice.

Drabble: 

Až jednou budu dospělá
Až mě zas rozpálíš do běla
Až mi zas někdy bude lépe
Až zase uslyším, že někdo klepe
Až do té hrůzy spadnu znova
Až vyčerpám všechna slova
Až se mi bude lámat hlas
Až budu mít nový alias
Až zase budu pochybovat
Až nebudu mít kam se schovat
Až mi zas slzy promáčí tváře
Až jako pokrytec odsoudím lháře
Až tě třeba trochu pochopím
Až se ve vlnách dnů potopím
Až usnu o pauze polední
Až se naposled rozední
Až jednou zhasne den poslední
Až bude konec, Pane můj
Až bude konec, při mně stůj

Stránky

-A A +A