Londýn, prosinec 1922
Když se Virginia vrátila domů, Leonard četl a pokuřoval v křesle, jak bylo jeho zvykem.
A jak bylo zvykem Virginiiným, zatvářila se překvapeně, že ho zastihla vzhůru.
“Jaká byla večeře?” zeptal se Leonard.
Virginia si rozvázala šátek, tváře zrůžovělé, v očích lesk.
“Rozjívenější, než bych si přála,” zasmála se.
“Nic jiného jsem od Vitina večírku nečekal."
“Celý večer obcházela kolem jako šelma a brousila si na mě zuby. Snad se jí zastesklo po skandálech."
Leonard přes okraj rozečteného manuskriptu pozoroval svou ženu. Nevěřil na žárlivost, věřil ve Virginiin talent. A talent nejvíc rozkvétal, když bylo jeho nositeli dobře.
Pousmál se.
Vždycky mi přišlo, že Leonard Woolf musel mít svatou trpělivost. Jeho žena Virginia se v životě hodně natrápila a (duševně) nastonala, zatímco on se jí vždy snažil být oporou, byť to občas s tou starostlivostí trochu přeháněl. Teprve nedávno jsem se ale dozvěděla víc o Virginiině aféře s Vitou Sackwille-West. Leonardův osud mi přijde o to víc hořkosladký – aféra, nebo spíš vztah, nebyla žádným tajemstvím, a Virginiin román "Orlando", inspirovaný Vitou, je nazýván nejdelším milostným dopisem v literatuře. Manželství Leonarda a Virginie to ustálo.
Drabble se odehrává předtím, než aféra vypukla.
A kdybyste rádi více, dejte si film Vita & Virginia:
https://www.imdb.com/title/tt5859882/reviews?ref_=tt_urv
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
dobrý
Aries
dobrý
<3 <3 <3
Keneu
<3 <3 <3
díky za tyhle dva i za tip na film
Výborné.
Terda
Výborné.
Přiznávám, že mně ho bylo
Carmen
Přiznávám, že mně ho bylo vždycky vlastně líto, jak na ni samozřejmě čekal a zachraňoval a tak...a ještě pak ten konec...
Drabble je krásné, Leonard ve tvém podání je mi sympatický - a díky za tip na film!