Jedinečnost

Seděla vedle Smíření na zemi archivu.
Obě mlčely.
“Nepřijde ti divné, že nemáme jména?” přerušila nakonec ticho Smíření.
“Co na tom záleží?" zeptala se úřednice.
“Přijde mi, že mít jméno je hezké. Dělá nás to jedinečnými a dává to ostatním možnost nás hezky oslovit.”
“Jedinečnost není ve světě inspirace žádaná… ani chtěná,” konstatovala úřednice.
“Třeba Marie je jedinečná. Bílá vrána považovaná za černou ovci. Ty seš také jedinečná,” řekla jemně.
“Pomáhala jsi Marii s tím jejím kouskem?” zeptala se úřednice ploše.
“Ty znáš odpověď,” řekla Smíření vážně, než se usmála. “Tvoje rostlina se jmenuje Filodendron. Mohla bych ti říkat Filo.”