Vánoční nadílka 2021

Milý Owesi,
moc se omlouvám, ale dřív jsem to prostě nezvládla. Ráda bych řekla, že jsem zapomněla, ale myslela jsem na povídku pro Tebe pořád, jen nápad stále nepřicházel. A čím déle jsem to odkládala, tím víc se mi do toho nechtělo.
I přesto Ti přeju, když už ne na Vánoce, hodně štěstí do všeho, co právě děláš. Snad povídka i tak potěší. :)
Remi
SOUNDRTRACK: Ludovico Einaudi - Nuvole Bianche
Čistá jako první sníh

Pan profesor Parkhill uvažoval, zda si plánovanou předvánoční rozpravou o různých náboženstvích neukousnul příliš velké sousto, Nemohl však tušit, na jaké drobnosti jeho výuka ztroskotá.
„Dyž já menovat Kaplan, tak to musí být kapla!“ rozohňoval se pan Kaplan.
„Jazyk se zkrátka chová nepravidelně,“ snažil se pan profesor Parkhill.
„Pravidla musí dodržovat šeci!“ bouřil jazykový ztroskotanec.
„Podívejte se,“ bojoval aspoň o píďu profesor, „do solničky si přece taky nesypete sol, nemám pravdu?“

Milá Remi,
přeji Ti krásné prožití vánočních svátků a ať Tě v novém roce provází jen samé štěstí. (Letos je to pouze krátká komedie, na víc už bohužel nebyl čas, ani síla.)

I. Předvánoční: 8. prosince 1990
„Už usnul?“
„Předstírá, že usnul,“ odvětil Severus a na zavřené dveře za sebou umístil rychlé zaklínadlo pro detekci zvědavých Potteřích dorostenců. Kdyby mu někdo ještě před pěti lety řekl, že bude ke spánku ukládat dítě Jamese Pottera, osobně by se postaral o jeho hospitalizaci na oddělení pro choromyslné.
„Přemýšlela jsem o vánočních dárcích,“ řekla po chvíli Lily, aniž zvedla oči od korektury kteréhosi ze Severusových článků nebo vyrušila miminko, které právě kojila.