Vánoční nadílka 2017

Poslední světlo zhaslo a kroky odezněly. Na okamžik bylo takové ticho, jako by i dům sám zadržel dech. Pak se ozvalo první zaskřípání, první prasknutí… jako by se stará stavba protáhla v zádech a uvolnila po dlouhém dni práce. Pak se ale ozval zvuk, který do té zvláštní večerní harmonie ani trochu nepatřil – lapnutí po dechu nebo potlačené vyjeknutí.
„Ticho,“ zaznělo vzápětí šeptem. „Víš jak daleko cestuje zvuk tímhle kovovým potrubím?“

Kapitola 21 – Zbraň
Soundtrack: R.E.M: Belong
Sirius si byl naprosto jistý, že budou ještě rádi, pokud s nimi Narcissa jen vyrazí dveře, ale kupodivu k tomu nedošlo. Nedalo se ovšem říct, že by je zachránila příbuzenská láska. Spíš Cissina slabost pro blonďáky a taky to, že Siriova spoluúčast na Remově útěku se ještě nestihla propracovat do novin.
„Damien Masters,“ uklonil se Damien, dřív než ho Sirius stačil představit, a políbil jí ruku. „Ze San Franciských Matersů.“
Narcissa překvapeně zamrkala a zachichotala se jako malá.

Milá Blanco, když jsem loni v říjnu nabízela Ježíškovi své služby, ani zdaleka jsem netušila, v čem mě život vykoupe a následně vyždímá.
Prolog
Chlad Truchlivé noci zalézal do morku kostí, ale divákům, sledujícím obřad smrti a vzkříšení Ohnivého Sakora, to nevadilo. Všichni se soustředili na ceremoniál a královnu přijímající z knězových rukou posvátný oheň a meč.
Jen Elsbet Cavishová nevěnovala slavnosti pozornost. Už se nemohla dočkat, až z ostatních chrámů vyrazí procesí kněží. Vždyť v Dalnském průvodu mezi drysiány půjde i její nevlastní bratr Luthas.

Kapitola 16. – Pohledy do zrcadla
Soundtrack: Velvet Underground: I'll Be Your Mirror
Sirius nevěřil vlastním očím, když ho uviděl. V první chvíli měl dokonce radost. Strávil několik let tím, že ho rád viděl. Takového zvyku se nedalo jen tak zbavit. Pak na něj ale v těžkých páchnoucích vlnách začala dopadat realita.
„Co tu, sakra, děláš?” vyštěkl bez pozdravu. „Chceš dopadnout jako Ifi?”
„Nejsem Ifi. Při vší úctě, mě, s mým vzděláním a schopnostmi, by nic místního nemělo ohrozit,” prohlásil a položil kufry na zem.

2.
Druhý večer. – Přírůstky z Transylvánie. – Drápatec se nepodobá motýlu. – Výcviková pomůcka a paprikové klobásy. – Zážitek zvláštního druhu. – S kým byla babička za soumraku? – Výskyt rumunských myší. – Kilián je princezna.
Nazítří večer bylo všechno jako kdykoliv jindy; i Prašivka se dostavila v obvyklém (nikoli horším) morousovitém rozpoložení.
„Když si myslíš, že se v tvý netopejří podobě skrývá nějaké lidské jádro, tak nám o tom pověz víc,“ vyzvala Marcia. „Přinejmenším se ti uleví, když to ze sebe dostaneš ven.“

Kapitola 11. - Součást budoucnosti
Sountrack: Joy Division: Heart and Soul
Lidé (nebo alespoň většina Bradavic) měli dojem, že Remus je Jamesův kamarád a Petr, že se k nim tak nějak přifařil. Jenomže tak to nebylo. Petr byl první. Mrňavý a trochu tlustý kluk, který rozhodně nevypadal jako čaroděj. Byl první, který odhalil Removo tajemství. Porovnal jeho tajuplné absence s kalendářem a hluboce se zamyslel.

Milá Rebelko,
moc se Ti za to zpoždění omlouvám. Přiznávám, že kromě nemoci a všech dalších blbejch věcí jsem měla taky tvůrčí blok jak Lipno. Nakonec jsem musela zavrhnout nejen svůj první, ale taky druhej a třetí nápad. Ale víš co? Možná je to dobře. Protože nakonec se tak nějak samo od sebe začalo psát tohle. Nejsem si jistá, jestli to plní tvé přání přesně tak, jak sis přála. Asi je to trochu jiný. Přesto se odvažuju doufat, že tě tyhle střípky snad moc nezklamou. :)

Milá striggo
Jsem takový Ježíšek ježíškovatý.
Nejlépe znám svět okolo sebe z pohledu výšky mých očí, ze zvuků prošlých mými oušky, z pocitů vnímaných mým srdcem.
A tak jsem si dovolila sáhnout do svých pocitů, vzpomínek a známých příběhů, a vykouzlit z toho malé povídání pro tu chvilku, kdy slunce se už uloží, ale noc ještě odkládá svůj příchod. Krásný čas povánoční, dnes již skoro novoroční.
Mamut
Jen hvězdy nad námi.

Kapitola 6. – Nejdůležitější
Soundtrack: Metallica: Nothing Else Matters (já vím, že je ohraná a provařená, ale v tomhle momentě se prostě strašně hodila.
Remus si byl docela jistý, že si nezaslouží jedno ráno s fyzickou a další s morální kocovinou. Jenomže o to, čemu pracovně říkal noční můry, stál ještě míň. Navzdory všem rozpakům byl rád, že tam Black byl. U Merlina, nebyl si jistý, jestli mu náhodou časem (za velice dlouhou dobu) nepřestane říkat Black. Kdo by to byl v Bradavicích řekl.

D R U H Á Č Á S T
~ Hermiona ~