Václav 1888, dědoušek.
Byl úžasný, měl bílé vlasy, bílý knír. V kuchyni běhal po čtyřech, aby mi dělal koníčka. Voněl krásně vanilkou a pekl ty nejlepší rohlíčky.
Vladimír 1927, táta.
Prototyp Hrabalových pábitelů. Rozuměl snad všemu a uměl o tom krásně vyprávět. Sedávali jsme dlouhé hodiny spolu a on mi vysvětloval izolátory vysokého napětí nebo naopak, jak se rozmnožují mloci. Můj vzor pro všechny muže.
Daník 2020, vnouček.
Nevidíme se často, dělí nás 360 kilometrů, ale pak to stojí zato. Zpíváme, povídáme, čteme pohádky, stavíme hrady z písku, lítáme jak éra.
"Babi! A já pšijedu na Velikonoce, bajvit vajíška. Jo!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké
Aries
Moc hezké
Děkuji moc :)
mamut
Děkuji moc :)
Krásné a spousta lásky v tom
Dede
Krásné a spousta lásky v tom je. A to se ti tam tvoje mužstvo zdaleka nevešlo celé! :)
No, nevešlo - moji dva
mamut
No, nevešlo - moji dva synečci, manžel a ani vnuci od manželovy dcery - třeba to někdy rozšíří na 400 slov - možná by stačilo :D
Děkuji moc :)
To je hrozně milý. :-)
strigga
To je hrozně milý. :-)
Děkuji :)
mamut
Děkuji :)
Ach.
Profesor
Moc pěkná sága.
Moc děkuji :)
mamut
Moc děkuji :)
No to je milé...
Esclarte
No to je milé...
Děkuji moc :)
mamut
Děkuji moc :)