Svědectví je jako malta

Moje žena vždycky říkala, že přátelství je základem spokojeného života. Že člověk bez přítele je jako osamělý list ve větru - sám neví, kam nebo komu do cesty spadne.
Žil jsem v přesvědčení, že mám přátel dost.
"Já tě v té hospodě neviděl. Nemůžu tvrdit něco, co není pravda."
"Tys byl v tom lokále s náma? Asi mám okno."
"Sorry, ale byl jsem namol. Vůbec jsem si tě nevšiml."
Když mě zatýkali, spadl na čelní sklo mého Mercedesu javorový list.
"Javory měl nejradši."
Zastrčil jsem si ho do kapsy.
Pro toho, kdo mi zabil přítele, si půjdu třeba do horoucích pekel.