Už ani krok

Sunkáč Kid zaúpěl. Tohle mělo být tak klidné odpoledne. Plánoval si zajít do saloonu, investovat část lupu do whiskey a za další zlato oslňovat Rozvernou Kačku. Nejkrásnější nosnici, která kdy na Divokém západě žila, vyskytovala se, či tudy alespoň projížděla.
Butch se k němu začal s vítězoslavným úšklebkem blížit. "Naftala tfoje poflední hofinka." Nešťastný pistolník šišlal, protože při ještě nešťastnějším pádu se klovl do jazyka. "Odfud nemáš kam uféft."
To si Sunkáč zase tak úplně nemyslel a namířil na druhého opeřence ukořistěnou zbraň. “V to bych nedoufal, chlípný bídníku, ještě jeden krok a ušetřím úřadům práci s odíráním tvého peří."