Seděli vedle sebe na gauči. Neodvážili se na sebe ani podívat, natož sedět blíž, než na opačných stranách toho starožitného kusu nábytku.
Ten mladší se lehce třásl, navzdory své obvyklé průbojnosti, a výjimečně byl i absolutně zticha. Starší měl ruce založené na hrudi a vypadal, že by kohokoliv, kdo by se na něj jen trochu špatně podíval, zkopal do kuličky. Ale i on cítil jistou úzkost. I jeho předcházející situace vyděsila. Protože si ji užíval, a to by přece neměl.
“Jedinou otázku, Bruci... Proč?” Promluvil nakonec Steve.
Bruce jen dál mlčel a zahanbeně studoval koberec pod sebou. Neměl Stevea políbit.
Prozradím na sebe jednu věc. Když nevím jaký fandom zvolit, v devadesáti procentech píšu na Maideny :D. A ještě druhou věc na sebe řeknu, a to, že už jsem byl na obou stranách takovéhle trapné situace.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
^v^ -> budiž kachna
Blanca
Každý máme svůj fandom 'do toho se vejde všechno' nebo 'na pohodu'. A tahle scéna je prostě ze života - a fakt výživná.
To znám, taky mám takové
Tenny
To znám, taky mám takové záchranné fandomy, na které jde napsat všechno.
Úplně cítím tu trapnost, ale doufám, že jim to vyjde!