Ztráta

„Ty jsi nechal nabitou černou křišťálovou kouli na poličce v obýváku v nezabezpečeném bytě?“ zařval Vasyl Kosturak, až okenní tabulky zařinčely a na zdi se povážlivě zahoupal obraz. Nespadl. Škoda by ho nebyla. Stál několik milionů, ale Aleksandrovi připadal jako mazanice uprostřed s něčím, co vypadalo jako kříženec pískovce a mazance.
„Nechat byt bez bariér nebyl můj nápad,“ zamumlal.
„Pořádat tam večírky taky ne?“ vylítl otec. „Sepiš, co ukradli, a zavolej strážníky. Vysvětlíš jim to sám. Průšvih kvůli porušení utajení si vylížeš, zachraňovat tě nebudu.“
„Najdu tu kouli,“ odpověděl Aleksandr. „Je v ní moje magická síla.“
„Kde ji hodláš hledat?“