S čerty nejsou žerty

„Dej mi ještě týden, Kopýtko, prosím,“ škemral na kolenou anděl a lomil rukama. Kopýtkem nazval čerta v exilu, kterému dlužil pořádný balík za služby, které mu poskytl. Kopýtko se ve skutečnosti jmenoval Michal a vedl obchod s informacemi a zbožím pro Jiné, někde ve Zlaté uličce. A poslední známkou čertovství, bylo právě kopyto levé nohy.
„Pírko,“ začal, oblečen ve smokingu, a otočil do sebe sklenku brandy, „podepsal jsi smlouvu? Podepsal. Nesplnil jsi podmínky?“
„Splním!“
„Nesplnil. Takový ústupek, o který prosíš, škodí businessu. Co to znamená? Že ti nikdo nepomůže.“
„Smilování…“
„Přistřihněte mu křídla. A ať moc neřve. Je přeci neděle.“