Povzbuzení

První dny na knížecím hradě byli pro Armida i Yvana obtížné. Hned při vstupu je rozdělili. Armida ubytovali v komnatách pro hosty, pravda se zvýšenou ostrahou, takže nemohl hledat svého druha. Aspoň měl dračí princ k dispozici kouzelné zrcadlo, které mu umožnilo sledovat milého.

To Yvan byl na tom hůř. V zatuchlém sklepení se užíral strachem o Armida, zda je živ a zdráv, či zda ho netýrají jako minule čaroděj Zmargod.

Když Armid viděl jeho trápení, chtěl ho povzbudit. Vzpomněl si na písničku, kterou nedávno složili.

Bicáčku, bicáčku periferní!
Neotravuj sličnou děvu,
sic ti šlápnu do úsměvu!
Bicáčku, bicáčku periferní!