Porodíš v teple

Pršelo, bouřka sílila a v havajských chatrčích z hlíny a samozřejmě bez okenic,
nebylo žádné teplo, většina občanů se krčilo pod nejtlustšími přikrývkami. Většina
neznamená všichni, v ulicích hlavního města si vesele vykračoval kluk. zpíval Ódu na
radost a očividně se mu počasí líbilo, občas skočil do nějaké kaluže, až to
stříkalo. Nakopával kamínky a nevadilo mu ani, že na sobě měl jen šortky s tílkem.
Za malou chvíli utichl, ozvalo se bouchnutí blesku, všichni občané zatajili dech...

Pak ho uviděli, skláněl se nad velkou kočkou, která připomínala balon a mumlal:
„Neboj, vezmu tě domů ke kamnům, porodíš v teple."