Na folgarwské mýtině bylo možná slunečno,
ale v reálném světě zuřila bouřka a naši hráči
se dostávali do trochu dobrodružné a trochu hororové nálady.
Těžko říct, která z nich převládala.
"Škoda, že nám pekelník neřekl žádnou historku z podsvětí,
když už jsme se tam byli juknout!"
Zhmotnil své pocity do slov Tomáš.
"Jo, jako v tom filmu. Nebo v té karetní hře. Černé historky!"
Přisvědčil Libor.
"Hele, chlapci, nezamlouvejte své nevybouřené touhy za bouřku venku!"
Na to rázně Lucka, mnouc přitom dvanáctistěnnou kostku mezi prsty.
"Pulp fiction? Tak to už jsem neviděl, ani nepamatuju..."
Vložil se opět do hovoru Pýdžej.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jó, když už si na role
Rebelka
Jó, když už si na role playing nehraje ani PJ, je to zlé :). Pobavilo.
Díky :)
Thorsky
Mám to právě založené na tom, že děj přeskakuje mezi reálným světem
a světem hry :)
My míváme opačný problém.
Lady Peahen
My míváme opačný problém. Hodinu a půl roleplayujeme, jak hrdinové snídají... A pak jde PJ umít nádobí;)
Každopádně povídka je koncipována skvěle a hlevně, je to super pojetí tématu;)