Vodácká píseň

Vodák zpívá nejčastěji u táboráku. Text jeho písní je plný nebezpečných situací nebo vášnivé lásky, většinou však obojího současně. Kromě toho jsou vodácké popěvky typické svým smyslem pro absurditu.
Po několika hodinách strávených na voleji popadne vodák kytaru a chlubí se, jak právě hrdinně zdolal divoké peřeje. Zpívá o tom, že se obává náhlé smrti v temných hlubinách, aniž by mu vadilo, že v řece je vody sotva po kolena. Dokonce v mihotavé záři ohně vyznává nehynoucí lásku horkokrevné míšence Mabel; jeho plavovlasá dívka Máňa sedí přitom vedle něj a nejen, že mu jednu nevrazí, ale ještě zpívá druhý hlas.