Rodinné tajemství

Čas jakoby se zastavil. Napětí houstlo a houstlo a já lepila oči k obrazovce a pomalu jsem ani nedýchala. Tmavovlasý mladík s průzračně modrýma očima se právě pomalu skláněl ke své ubohé umírající matce, která se mu chvěla v náručí.
"Synáčku," zašeptala namáhavě. "Před tím, než umřu, ti musím ještě něco říct. Tajemství, které se v naší rodině předává z generace na generaci..." Žena si odkašlala. Z úst jí vytékal pramínek krve.
"Poslouchám." Syn se k ní sklonil, téměř se uchem dotkl jejích rtů.
"Tak dobře poslouchej..."
"Kam pádíš, Krakonoši?"
"Slyším volání přírody!"
Já se z té reklamy asi picnu.