Po osmi

Jejich maminky v uplynulém týdnu pilně stříhaly a šily. Trochu méně spánku, trochu více záře v dětských očích. A ta jim byla tou největší odměnou.
Protože, mami, víš, nejvíc těžký je vymyslet to. Jinej nesmí mít to samý!
Obě děti se převlékaly až na místě, každé na záchodech v jiném patře. I tak tam skoro nebylo k hnutí.
A pak, když se setkali na parketu, chlapeček s chlupatýma pavoučíma nohama ze dvou teplákových souprav a holčička s chapadly z maminčiných rozedraných elasťáků, oči jim svítily úplně nejvíc.
Jakkoli se chcete lišit, chcete mít i člověka, s nímž vás něco spojí.