Pevně jí chytí za vlasy na zátylku, i když ví, že to nemusí dělat. Že se mu nabízí zcela dobrovolně. Zakloní jí hlavu mírně na stranu, aby odhalil její úchvatné hrdlo. Miluje tu bělostnou kůži. Miluje, jak tepna na krku pulsuje. Miluje jak její srdce divoce buší.
Jazykem přejde v místě, kde se krk stýká s ramenem. Jeho tvář se změní téměř k nepoznání, ale ty známé rysy zůstávají. Sleduje jí žlutýma očima, než se opět skloní k jejímu krku. Prokousne světlou kůži ostrými tesáky.
„Hmn…“ zavrní, když se o kousek odtáhne. „Nektar. Úplná ambrózie,“ mumlá téměř neslyšně a okouzleně.
2011
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit