Kavka

Už se smrákalo, Felix seskočil z parapetu a vydal se na noční toulky jako obvykle. Promenádoval se předměstím když na ulici zahlédl osamoceného potkana. „Večeře ...“ pomyslel si a vyrazil za ním. Potkan zaběhl do slepé uličky mezi kontajnery. Felix skočil za ním.
Najednou měl pred sebou potkanů několik desítek. Karta se obrátila. Otočil se, chtěl se dát na útěk, ale ejhle, za ním byla další tlupa potkanů. Vyděsen k smrti, kam se podíval, samý potkan. Nebylo cesty ven.
Ulicí se linulo zoufalé mňoukání. Bolest, strach, utrpení ... a pak ticho. Jen obvyklé šustění mezi popelnicemi, jak se potkani seběhnou k jídlu ...