Sníh a popel

Miluje sníh. Pravda, na těchto dlaních ještě nikdy netál - ale tahle duše, tahle staronová duše, z něj má ohromnou radost.
Měla by, kdyby.
Rosiny dlaně se otevřou a ona se se smíchem zatočí dokola a on to nechce kazit, ale...
Vločky vypadají krásně, ale jejich elegantní sestup k zemi není tancem volnosti, nýbrž tragédie. Padající hvězdy - kusy lodi Sycoraxů - žádná přání nesplní.
Přesto je to příslib.
Země právě poprvé otevřela oči mimozemskému životu.
A on se na 21. století těšil, ale přesto cítí osten stesku po jejích ignorantských časech.
Protože Země právě ztratila nevinnost. A on ví, jak to bolí.