Valdemarovi již před měsíci řekl jeden výrostek, nový člen loupežnické bandy, že Viléma stráží jako anděl. Snad sám netušil, co říká. Valdemar se ušklíbl, vzpomínka na zrádce s andělíčkem kolem krku nevybledla tolik, nahlas neřekl nic. Měl však pravdu, otrhanec, který ani do zimy s loupežníky nevydržel. Valdemar Viléma podporoval, snášel, chyby napravoval. Všechno pro ponížení, mezi nimi dvěma horší než veřejné, pro neosobní doteky a pouhé pohledy, ve kterých se Valdemar naučil číst. Když však zpátky v rodném kraji Vilémovo srdce uchvátil další anděl, dívčina krásná, Valdemarovi se uzavřely i jeho oči. Konečně ztratil důvod, proč s ním zůstávat.
Trochu zjednodušené, ale patří to do kontextu druhé části povídky Dětinství mého věk (odkaz vede jen na část první, druhou ještě píšu :)).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásné, leč smutné (nevadí,
Rya
Krásné, leč smutné (nevadí, jedu si svoji linii ;).
Tyhle typy se vztahovou závislostí, těch je mi vždycky tak moc líto!
Nejhorší je, že tou
Dangerous
Nejhorší je, že tou závislostí trpí víceméně oba dva, každý jinak, a Hynek si je naopak nepřiznával vůbec, takže z toho vyšlo, co z toho vyšlo. D:
Komplikace a tragédie, ach
Rya
Komplikace a tragédie, ach ouvej :-( (ale já dopisuji to AU, kdybys chtěla, tak ti ho
pošlu ;)*mrká oběma očičkama*)
AU bych rozhodně chtěla. ;)
Dangerous
AU bych rozhodně chtěla. ;)
Máš to v mailu ;)
Rya
Máš to v mailu ;)
Když on je takovej blb. A
Kleio
Když on je takovej blb. A masochistickej k tomu. Híml, co jsem to stvořila?!
Valdemara. :)
Dangerous
Valdemara. :)