DMD č. 4. pro 4. 4. 2015. Téma: Mrkev v zimě

„A tohle je co?“
Pažout zíral na hromadu mrkvového salátu tak nenadšeně, až se jemné oranžové nudličky provinile zkroutily.
„Večeře,“ odpověděl Horáček vesele.
„Večeře,“ opakoval těžce Pažout.
„Je jaro. Organismus potřebuje pročištění a zvýšený přísun vitamínu C.“
„Jaro,“ zachrčel Pažout a pohlédl oknem na rozverný tanec naducaných sněhových vloček. „Tohle že je jaro! Je zima! Potřebuju, aby mě jídlo zahřálo!“
„Tak dobře. Mám nápad.“
„Jo? Tak aby hlavně neobsahoval celer. Na ten jsem alergickej.“
„Sníme mrkev...“
„Agrrrr!“
„A já tě zahřeju něčím jiným.“
Pažout odhodlaně uchopil vidličku.
Snědl mrkev.
A pak ho Horáček vzal do hospody na svíčkovou se šesti.

Skončila se zima.
Co je z ledu, neúprosně taje.
Co je ze sněhu, dávno již odešlo.
Noci jsou ale ještě chladné. Prosinec se zpozdil a dostavil se až v dubnu, s ženou Vánicí a dcerou Podnulou.
Modré květy umírají. Bílé květy vzdorují.
Plodiny jsou dávno zasety. Některé tiše tlí v zemi, scvrklé a neživé, některé čekají na svou příležitost.
A mezi všemi ostatními tu na jednom podivném místě, kdysi bílé, bílé pláni, hojně navštěvované drobným lidským pokolením, ční k nebi prapodivné předměty.
Nad hroby mrtvých sněhuláků, pokrytými krvácejícím bahnem červené hlíny, trčí ze země jen hnijící mrkve.
Jsou jich tisíce.

Setřel si pot. Vrstva odházeného sněhu ho převyšovala. S každým nádechem ho v nitru štípal mrazivý vzduch a panika. Myšlenky křupaly jako sníh. Nemohl je odehnat. Před očima mu pořád vyvstávala nedávná událost. Stále slyšel to zlověstné svištění. Následně jako pára nad obrovským hrncem v děsivých obludných oblacích vířil sníh, který se mísil se sílícím rachotem.
Víc než hlomoz ho vyděsilo následné ticho.
Bezradné ohlédnutí. Srub na úbočí, jakoby se mu vysmíval: „Hledáš mrkev v zimě?"
V hlavě tep neúprosně odtikával minuty. Každá pohřbívala naději.
Až noc mu vzala sílu. Jen bezvládně ležel.
„Prokletá lavina!“ opakovaly hory jeho zoufalý výkřik.

Návod na Univerzální nadčasovou past na myš
Budeme potřebovat:
- jednu standardní mrkev
- jedny sáně dle vlastního výběru
- deset sad žiletek na holení
Postup výroby:
Nejprve je nutno zhodnotit venkovní podmínky. Chceme-li, aby past pracovala spolehlivě na jaře, v létě, či na začátku podzima, zvolíme jako návnadu sáně. Stavíme-li past v pozdním podzimu, či v zimě, jako návnada poslouží mrkev.
Návnadu umístíme na dobře viditelné místo, aby ji myš zaručeně nepřehlédla. Okolo návnady ve vzdálenosti 10 cm vyrovnáme do kruhu žiletky.
Past pracuje nyní zcela samovolně. Jakmile past splní svůj účel, nezapomeňte odstranit jak past, tak zbytky myši.
Přejeme úspěšný lov!