Half-Life

Zamžourala do slunce. Před ní se rozprostíral lán zlaté trávy. Ohlédla se. Z polorozpadlé boudy se vykutálela očazená kostka.
Pokrčila rameny a vykročila vpřed. Šla travou ke srázu nad vodní hladinou. Za vodou se tyčila pobořená futuristická věž. A na nebi… něco… Světelný vír? Obří portál?
Cítila se sledována.
Ta kostka byla přímo za ní!
Popošla dál. Ohlédla se.
Kostka byla blíž. Tichá, mlčenlivá.
Pohlédla vpřed. Z hlíny před ní se vyhrabalo cosi kulatého se čtyřma drápovitýma nohama. Nevěřícně to pozorovala. Tázavě se otočila na kostku.
Něco jí plesklo o zátylek. Neskutečná bolest… Ne!
Kostka bezhlesně sledovala šourající se zombie…

Otec Grygory dokončil poslední past. Ravenholm byl jimi prošpikovaný jako ementál. Když své ovečky nedokázal ochránit zaživa, alespoň osvobodí jejich duše uvězněné v mukách ne-života.
Utekl do bezpečí pozorovat práci pastí.
K drátěnému plotu s vyčnívajícími ostrými hroty napojenému na generátor se blížil první z kulhajících zombie. Otec se zálibně zadíval na modravé blesky přeskakující mezi kovovými špičkami. Bylo to rychlé. Příšera se nabodla na probíjející hroty a vzplála.
Tělo hořícího zombíka se nekontrolovatelně třáslo. Odrazy plamenů ve sklíčkách rozbitých okenních tabulek vytvářely dojem obří diskotéky.
„Chlapče, jsi jeden z nejlepších tanečníků, co tady mám…“
Problesklo chorým mozkem otce Grygoryho.

Cosplay se mu povedl. Měl Combina promakaného do detailu. Svítící oči, transformovaný hlas, bleskový obušek, paprskové zbraně… Byl pěkně těžký. Všechna ta elektronika a baterie schované pod ním vážily snad tunu. Jak zvládne všefandomovou diskotéku? No, musí. Bude tam Alice, teda Alyx…
Nejdřív dali pár ploužáků, na víc si netroufal, ale při poslední pecce večera byla soutěž o nejlepšího tanečníka. Nechtěl Alici zklamat. Pustil se s vervou do tance. Pak se to stalo, baterky zkratovaly a jemu tělem prolétlo snad tisíc voltů. Jeho kreace nabyly neskutečných rozměrů...
Jako v mlze slyšel vyhlášení:
„Nejlepšími tanečníky diskotéky jsou Gandalf, Marigold a Combine!“