Šest vran

Náhle se chvěje strachem, on, nejlítější šelma celého Barrelu. Ten, který přesně věděl, jak rozdělit a jak panovat. Kdy lichotit, kde podmazat, kde přitlačit, kdy zabíjet, kdy trestat, koho odměňovat. To všechno je pryč. Stačila jedna jediná skulina ve zdi, jedna jediná nepatrná prasklinka v pečlivě stavěné hrázi nedotknutelnosti, kterou vyslídil ten parchant, ten kulhavý hajzl, se svou hnusnou přisluhovačkou, temným stínem, vrazil do ni hůl s vraní hlavou a zapáčil.

Pekka Rollins svírá v dlaních malou ručku svého syna a bojí se o krev své krve.
Do zahrady, do domu a do něj padá temnota, černá jako křídla vran.

Ketterdam je stůl prostřený pro všechny chutě a všechna přání – pro toho, kdo má peníze.
Herna, hospoda, bar, restaurace.
Ruleta, kostky, karty.
Jesper stojí na nábřeží, točí bubínkem revolveru a rozhoduje se. Teď, když došli na konec cesty, teď když si může vybírat, kde a jak stráví večer, je podivně paralyzován vlastní nerozhodností. Brní ho až do konečků prstů.
Smaragdový palác, Vraní klub, zapadlé hráčské doupě.
Touha všechno vsadit.
Strach všechno prohrát.
Vytáhne minci a vyhodí ji do vzduchu. Než dopadne na zem, prostřelí ji jeho kulka.
Konec rozhodování. Je čas dát do banku úplně všechno. Odejít domů. K Wylanovi.

Pojďte dál, vstupte do Zvěřince Tante Heleen, nejluxusnějšího domu rozkoše Západního přístavu!
Zakusíte nikdy nepoznané slasti.
Toužíte po zkušených kurtizánách? Je libo šuhanské technokratky lásky? Něžné a překrásné dívky z Ostrova divů? Ohnivé milenky z Nové Země? Keršské krasavice? Pružné sulijské akrobatky? Ty a mnohé další naleznete jen a jen u nás, ve Zvěřinci!
Odhoďte svá trápení, starosti a otevřete dveře touhám těla! Zdá se Vám to nemožné? Naše griša, speciálně vycvičená v Ravce, Vám ochotně dokáže opak.
Zapomeňte na všechny strasti, nechte obchodní problémy Ghezeenovi, oddejte se hýření, luxusu, požitkům smyslů!

Jen… nezapomeňte si vzít peněženku, tu budete potřebovat.

Ve snu byl znovu Kazem Rietveldem, znovu plaval ze Smrťákova voru na pobřeží, třásl se chladem, plakal a polykal slanou vodu, křivdy, ztráty, prohry, smrt, všechno, co mu naservíroval Ketterdam, prohnilé město.
Ve snu byl proti němu sám. Sám proti všem podvodníkům, obchodníkům, šejdířům, falešným hráčům. Sám proti Pekku Rolinsovi, sám pro pomstu, sám, promrzlé nic vyplavené do přístavní špíny.
Pak se probudil. Pak se rozhlédl.
Byla tu Nina, smrtička.
Matthias, každým coulem voják.
Wylan, který ještě neobjevil, co v něm dříme.
Jesper, ostrostřelec.
Inej, noční přízrak.

Je jich jen šest, ale jemu, Kazu Brekkerovi, Krkavci, to připadá jako armáda.