DMD č. 05. pro 5. 4. 2026. Téma: Osamělé vrznutí

„Dozadu!“ poručí Sylvie. V kuchyňce spustí hysterickým šepotem: „Já vím, vím, že používají magii, ale mám na dveřích bariéru proti nepřátelskému vniknutí. Jdou jen po obyčejných, bariéra drží, cukrárně se vyhýbají. Nekoukejte na mě tak! Co dalšího jsem podle vás měla udělat?“
„Třeba nahlásit to Vyšehradu?“
„Slávinko, prosím tě. Určitě tam mají konexe, jinak by si tak netroufali.“
„Na tom možná něco je,“ podotkne Drahoš. Zamračeně přemýšlí.
Sluší mu to, bleskne Slávce hlavou. „Nějaký nápad?“
„U sester, nic nezkoušejte!“ lomí Sylvie rukama. „Tady jsme v bezpečí!“
Vtom cosi pronikavě zaskřípe jako prolomení zrezlých pantů.
„Tolik k bariéře,“ ucedí Slávka kousavě.

Náhle se setmělo. Žena pohlédla do malého okénka a viděla zlověstně vyhlížející mrak. Bude bouřka, pomyslela si, musím zavřít drůbež a kozy.

Pomalu se vysoukala od stavu. Už se tam skoro nevejdu, pohladila si vystouplý život. 

Prásk.  A znovu. Do okénka začal šlehat liják. Žena zamířila ke dveřím.

„Maminko, nechoď ven. Bojím se.“

„Musím, holčičko, zavřít slepice a kachny a kozy.  Zůstaň tady, brzo se vrátím.“

Vtom dveře zavrzaly, do jizby se vsunula nůše a dveře se opět zavřely. Zpoza nich byly slyšet rychlé kroky mířící ke chlévu.

Žena strnula a vyděšeně hleděla na nůši. Pak k sobě přitiskla dcerku.