Poušť (vlastní fandom)

Den, vedro. Nedostatek spánku.
Pot. K žáru slunce, žár ohně. Včera podstoupil test. Dnes se měl připravovat na lov pouštních lvů. Místo toho šlapal na měch.
V Poušti bylo tisíce bohů, každý z nich dával vodu. A každý na oplátku něco vyžadoval. Chléb, krev, umění. Cokoliv. Pokud to nedostal, chřadl, až nakonec zemřel. S jeho smrtí zmizela životodárná voda. Bez ní by na Poušti nebyl život.
Ráif hnal vzduch do obrovských pecí, kde se z rudy stávalo zlato. Potrava pro boha jejich oázy. Potřebovali hodně zlata. Více než obvykle. Zítra bude Znovuzrození a společně s novým tělem, přijde i hlad.

Noc, zima. Neměnný řád věků.
Nastoupili na test, který nebyl testem. Skupina chlapců v bederních rouškách na hranici mezi zežloutlou trávou a vyprahlou nekonečnou plochou kamene a písku. Na kraji mezi věčnou Pouští a oázou.
Před nimi Bůh ve stařeckém těle. O holi, na těle se lesklo zlato a hedvábí.
Ráif se třásl, zimou, strachem. Blížil se čas Znovuzrození. Bůh přišel, nehtem přejel po hrudi. Krůpěj krve. Úleva. Nebyl vybrán a může se stát mužem.
Vybral jiného. Nejlepšího mladého válečníka. Vybral, aby chlapec zemřel a vzal si jeho tělo. Takové bylo Znovuzrození. Takový byl neměnný řád.
Byl to Ráifův kamarád.