Tajuplný ostrov

PrinceD: Můžeme pokračovat v té poslední rozpravě? Jak jste to dokázal? Po tom všem příkoří odpustit.

SailorS: Nebylo to jednoduché, několikrát jsem zakolísal a pak se o svém údělu znovu a znovu utvrzoval, ale v jedné chvíli mi došlo, že můj otec měl pravdu. Pomsta člověka stráví zevnitř, a nakonec nezbude vůbec nic. A já zjistil, že přes to všechno při mně stojí někdo, pro koho chci z toho hrozného maelströmu zločinů a trestů vystoupit.

PrinceD: Maelström, ten mi nepřipomínejte, příteli. Jak Vám závidím, a teď vím, že pro mne je už pozdě. Mně už nezbylo nic než má loď.

Cyrus Smith se rozhodl strávit odpoledne s Cecily Carmodyovou. Sestrojil jí totiž nový ampérmetr.
Našel ji bezradně stát před domem.
„Co se stalo, drahá?“
„Představte si, ztratila jsem klíče a rodiče jsou pryč. Pane Smithi, nebyl byste tak laskav a nesehnal zámečníka?“
Cyrus Smith vycítil příležitost získat její obdiv.
„Posečkejte, pomohu vám sám.“
Rozeběhl se domů. Ještěže včera vyrobil ten nitroglycerín!
Vbrzku byl zpět. Slečna nedůvěřivě sledovala jeho počínání.
„Jste si jist…?“
„Jen trochu ustupte.“
Ozval se výbuch a rázem byly vyraženy nejen dveře, ale i okna okolních domů.
Cyrus Smith strávil večer na policii.
Slečna Carmodyová se studentem filozofie.

Rozlehlou jeskyní probleskovalo zpod tiché vodní hladiny bílé elektrické světlo. Nebylo tomu dlouho, co se kapitán Nemo vrátil ze své výpravy na ostrov Tábor. Již brzy nastane čas, aby na palubu pozval kolonisty a požádal je o službu. Věděl, že Nautilus již tento ostrov nikdy neopustí, aby křížil tajuplná dna oceánů. On by se snad mohl zachránit, kolonisté byli čestní lidé a jistě by neodmítli pomoc starci. Ale neměl, kam a proč by se vracel. Jeho ponorka mu byla věrnou společnicí, nikdy jej nezradila a doprovázela jej od svého zrození. Jestliže jí bylo souzeno spočinout v hlubině, pak jemu také.

Cyrus Smith byl mladý a nadaný aspirant na inženýra a jediný student techniky s dívkou. Slečna Carmodyová byla z dobré rodiny. Tvořili skvělý pár. Ale…
Návštěva technické výstavy ji otravovala.
Sbírku cívek neocenila.
A soubor jeho vědeckých článků přečetla bez zaujetí.
Cyrus Smith tomu nerozuměl a trápil se.
A pak mu to náhle bylo vše jasné.
„Účinnost parního stroje! Já jí to vyložil tak zmateně! A ty cívky!? U jedné jsem jí řekl špatný počet závitů. A… proboha, musel jsem jí omylem dát svou prvotinu, kde mám samé nepřesnosti.“
Zítra své omyly slečně Carmodyové vyloží a vše bude v pořádku.