Lidé s kocovinou

Ze středoevropského speciálu si pamatuju jenom jedno.
V hlavě mi jede David Guetta a na předloktí mám nějaký pitomý razítko.
Hlavu bych si nejradši ustřelil brokovnicí, jen abych necítil tu příšernou tepavou bolest.
Oči jako by mi vylézaly z důlků.
Ne.
Nepřesné.
Jako by mi oční nerv zezadu ojížděla parta nadržených permoníků.
„Jezzo, vstávej! Za půl hodiny vyrážíme!“
Hammond. Čilej jako naspeedovanej křeček.
„Clarky, nerad ruším tvoje krásné sny, ale za chvíli vyrážíme směr Brno.“
May. Otrávenej. Násilně probranej silným pressem.
„Jděte do prdele oba dva. Vy jste včera nevypili tři litry Krvesaje a nenechali si na záda vytetovat Alfasavec.“