Růžový panter

Muzeum bylo vzhůru nohama. Nejcennější věc, co tu byla, sprostě ukradena. Naštěstí šéf neponechal nic náhodě a přes mezinárodní kontakty si vyžádal toho nejlepšího.

Alí byl obyčejný seržant a kriminalistické embryo, ale naštěstí teď hlídal na místě činu. A každou chvíli sem přijde On. Nejslavnější z pařížské Sûreté. Pustí se do vyšetřování, a Alí bude u toho! Čeká ho životní lekce v blízkosti největšího kriminalistického mozku světa!

Vešel, v nóbl klobouku a kabátu, elegance sama. Odmítl jakoukoli pomoc a ihned zkoumal místo činu.

Spustil poplašné zařízení. Dvakrát.

Vysypal celý pytlík daktyloskopického prášku.

Ztratil sklíčko lupy.

***

Alí přišel o iluze rychle.

"Mohl byste mi vypovídat ještě jednou, jak se to rozeběhlo?" obrátil se inspektoršéfinspektor na strážníka.

"Seběhlo? Zdálo se to jako obyčejná nehoda, ale-"

"-Náhoda! Pche! Opravdově nefalešný kriminalista ví, že náhody jsou nečasté!"

"Nehody. To auto narazilo do sloupu. To je tu často. Stojí tu přece ta značka."

"Tak značka! To je mi náhoda! Stojí tu značka častých náhod, a proto tu auta narážejí do zdí? Néhoda, to se vám nějak hodí!"

"Ale tahle nehoda byla úmyslná. V tom sloupu byl rozvod elektřiny. Vypnuli proud všude okolo, a tak mohli-"

"Vaše rozvody mě nezajímají. Ta značka. Kdo ji sem posadil?"

„Jak byste popisoval vašeho kolegu?“ inspektor Clouseau přimhouřil oči.
„Zelené oči, vlasy tmavé, řecký původ…,“ opáčil recepční hotelu.
„Projevuji zájem spíše o oblast jeho povahových vlastností.“
„Víte, potrpí si na to, aby měl navrch. Vždycky dává najevo převahu. Popravdě,“ snížil trochu hlas, „taky je hrozně na ženské. Já neříkám, takový flirt s pěknou slečinkou …“
„Slečinkou,“ nastražil Clouseau uši, „interesantní, velmi interesantní. Takže on často filtruje?“
„Fil-… Flirtuje, ano, poměrně často. Jak říkám, nikdo nejsme svatý, ale tohle… Trochu mi tím pije krev,“ dodal.
„Takže byste ho charakteroval jako alfasavce.“
„Alfasamce?“
„Alfasavce! Krvepití, řecký původ, alfasavec v naší termitologii,“ objasnil inspektor.