Malebná slova

Patrik kráčel hrdě, s hlavou vztyčenou, po lesní pěšině.
Však on Marka najde! Musí najít! Není přece žádná padavka!
Poté, co mu tato myšlenka v kalupu proběhla hlavou,
dal se i on do běhu.
Nejprve jen lehce klusal, poté přidal a za chvíli už běžel jak o závod.
Sám byl překvapen, jakou rychlost bylo schopno jeho tělo v krizové
situaci vyvinout, ani netuše, zda bylo více poháněno touhou po Markovi,
nebo po pomstě.
Už měl na jazyku všechna ta sladká slova, ty malebné výrazy a přirovnání,
kterými ho zahrne, než se s tím úžasným klukem definitivně spojí v jedno tělo.