Světlíkov (vlastní fandom)

"Nejdřív ale znovu prubnem funkčnost, přece jim nedáme nějaký šunt!"
Nedal se poručík Pavel a s ohníčky v očích se k mašině znovu přiblížil.

"Nějaký knoflík to má i vzadu..." povídá zadumaně.

Stisknul.

Mezitím vysmátý Strike, s rukama v kapsách, hvízdaje si kráčel ulicí.
Nekonečnou pohodu, kterou cítil, narušil až výbuch, jenž ho donutil
obrátit svůj zrak dozadu.

Vtom ustrnul - spatřil, jak se okno v prvním patře policejní stanice,
kde ještě nedávno byl jako oběť a mladý myšák, vysklilo,
přičemž zvuk tříštícího se skla se mísil s neartikulovanými skřeky
ještě donedávna hrozivě působících strážníků.

Strike. Poslední mohykán, co zachránil Světlíkov.

"Jo, tak ty nemáš tušení?" Na to napůl úlisně, napůl výsměšně polda.
"No, nemám..." na to bezelstně Strike a po očku šilhal k východu.
"Vymyslel to Honza, ten fyzik!" Vyhrkl, zatímco mu běželo hlavou:

"Představ si, jak energie čchi proudí celým tvým tělem. Jsi bojovník..."
"Ano, Feng-kueji!" Přitakal v duchu a lehce se přikrčil, sleduje s klidem poldu,
jak přesunul zbraň od jeho nohou o něco výš.

"Nekecej..." Pokračoval v napůl hře, napůl výslechu policajt.

Vtom Strike vymrštil hbitě nohu, oba strážci pořádku byli na zemi
a on v trapu.

"Sobec! Nic neřekl..."

"Ale ohleduplnej, tu mašinu nám tu nechal!"

Hoši schovaní na fakultě už Strika netrpělivě vyhlíželi.
Jak by taky ne - od jeho odchodu uplynuly už bezmála dvě hodiny
a stále žádná zpráva, ani telefonát, ani jakýkoliv jiný náznak,
kdy a zdali vůbec by se měl vrátit.

Honza vzal Kvida na milost a za občasného přátelského pošťuchování
pracovali na rovnici společně, Paťas Marka uklidňoval, drže ho za ruku:

"Strike to zvládne, je to frajer, Ferda Mravenec, práce všeho druhu!"

Zbytek chlapců seděl na palandách a ledabyle se cpal zbytky krekrů a
zunkal kolu z plechovek.

Mezitím o pár bloků dál jezdil jeden polda Strikovi obuškem po zádech,
druhý zepředu.

Z druhé strany ulice se k celé scenérii kvapem blížil
nadporučík Šlégr, s nepříliš vstřícným výrazem ve tváři,
ne nepodoben detektivovi ze seriálu Big Ben, jen s tím rozdílem,
že měl na sobě roušku a za zády mu necupitala starostlivá matka.

Už byl téměř u nich, když poručík Pavel vyfoukl kouř z další cigarety,
nesměle se usmál a pronesl: "Vida, my o vlku..."

"Nechte si ty fórky, poručíku!" Na to Šlégr nerudně a vůbec ne vtipně.
"Venku řádí smrtelnej virus a vy si tu šmatláte jen tak bez masek.
Chvilu to tak půjde dál a čapnem to všici.
Chlapi, chlapi..."

Strike si to štrádoval po ulicích teď již notně vylidněného Klna
s téměř bohorovnou jistotou, že ten krám dostane zpět na barák.
S policajtama se už párkrát do křížku dostal, většinou, když se moc napil
a dělal bordel, nebo když někde na venkovním punkovým koncertě rozmlátil kytaru,
která nebyla jeho. K jeho štěstí ovšem bydlel a pařil úplně na druhé straně Klna.

"Křup, křup!" Došel postupně na roh ulice, kde se musel, mnohem dříve, než čekal,
zarazit.

Přes kolmou uličku byla natažená bezpečnostní páska, u ní stáli dva chlupatí,
před nima ten stroj.

"Musíme to rekonstruovat!"

"Co to vůbec je?"

"Neboj, lásko, já tě nedám!" Řekl skoro omluvně Marek
a usmál se na Paťu. Políbil ho.

"My všichni se nedáme!" Na to sborově ostatí hoši.

"Tak ruku na to!" Nadhodil Strike.

"High five!"

"Jelito, kopyto, platí to!" Ozývali se postupně.

Poté, co si plácli, barometr jejich nálady se postupně otáčel k vyšším číslům.

"Takže chlapci, " ozval se konečně dosud mlčící policajt,
zavezu vás hezky buď domů, nebo do práce, jestli teda písklata jako vy
nějakou maj. Kdepak bydlíte?"

"Na kolejích, MatFyz, elektrotechnika!" Odpověděl Honza.

Zbytek, hnán zaujetím, se svezl spolu.

"Ty se mi hrabeš v poznámkách?"
Vyhrkl vytočeně na Kvida.

Kvido si v tom momentě opravdu lámal hlavu s problémy informační matematiky,
ovšem zbytek hochů samozřejmě neměl ani potuchy, s jakými.

Vymýšlel rovnici, která by chudákovi Honzovi mohla pomoct
k odstranění "drobné technické nestability" toho jeho slavného udělátoru,
kterou musel před chvílí na vlastní kůži pocítit.

Mezitím se Honza, zakrývaje si nesměle dlaněmi intimní partie,
dál zubil na kluky, přičemž se zdráhavě, ale přece ujal výkladu.

"Pánové, tu mašinu jsem pracovně nazval neutrinální negativizér."
Mávnul za sebe směrem k mašině vypadající jako stará televize s anténou a rozbitou obrazovkou.

Vtom zazněly sirény.

"Karanténa, koronavirus dorazil do Klna!" Hlásal policejní tlampač.

"Buďte zdrávi, bratři!" Pozdravil je rozjařeně Volt, když si všimnul
modrých špendlíků na jejich svrškách, zatímco se zvedal ze země.

"Čus!" Odpověděl rozevlátě přiběhnuvší Strike.

"No nazdar". Dodali unisono Patrik s Markem s úšklebkem.

"Já jsem..." vykoktal.

"No jó, my víme, Honza Novák, génius fyziky! Ušklíbl se Marek.
A totálně nahej, jak ho velký třesk stvořil!"

Zbytek hochů se rozřehtal, zatímco si šokovaný Jan uvědomil, že výbuch spálil veškeré jeho oblečení. Viselo z něj pár cárů látky,
které toho stejně moc nezakryly.

Rošťácký, vytáhlý nerd s tmavou čupřinou,
nakřivo posazenými brýlemi a pár nesmělými pihami
se na ně rozpačitě usmíval.

Vydali se pomalým, rozvážným krokem ke Staré čtvrti.
Marek s Patrikem ruku v ruce, Radek, Petr, Láďa a Tomáš v závěsu za nimi,
lážo plážo, ruce v kapsách, jen co noha nohu mine. Záda jim kryl Strike.

"Stará čtvrť - to sedí!" Ušklíbl se Patrik. Oprýskané, šedivé domy,
kousek před nimi jeden napůl zbořený, na ztrouchnivělé zdi odchlipující se plakát:
"Prostor pro Vaši reklamu!" Všudypřítomný písek jim křoupal pod nohama.

Na klopách měli všichni jasně modré špendlíky - v barvě blesku
- poznávací znamení Voltů. Mimikry.

"Opravdu myslíš, žes vynalez perpetuum mobile?"

Ozvalo se šeptem zpoza plakátu, když k němu došli.

Patrik nadskočil.

Později se hoši z teď už jediné party Fialových (jak si začali říkat, protože Červenomodří jim přišlo dlouhé) scházeli po večerech u Strika
a mnohdy se dožadovali podrobného popisu, jak přišel k tomu draku na stehně.

"K jednomu čínskýmu kámošovi, jmenoval se Feng-kuej, jsem chodíval na lekce kung-fu. Nejdřív jsme byli oba udělaní do jedný holky, a tak jsme se o ní tak trochu v žertu prali. No a vona byla ve znamení draka.

Tak jsme si ho oba vytetovali. Jeho rada.

Stejně nás nechtěla, když si všimla, že to víc jiskří mezi náma dvěma."

"Vida, takže ty seš přichlazenej?"