Král

Přiložil si dlaň z čelu a sledoval sloupce kouře, které stoupaly směrem k odpolednímu slunci.
V údolí pod nimi už padaly první stromy, stály první domy a rozrývala se první pole.
Lína řeka se ploužila směrem k západu, směrem k moři.
Dojedl teplý chléb a dal se na cestu z kopce, byl čas vrátit se do práce. Sledoval svůj dlouhý stín, dokud se nesetkal se svým bratrem, který právě oral.
"Je to krásné místo."
"Bude se nám tu dobře žít," souhlasil jeho bratr.
"Našli jsme zem, která bude jen naši a my králové, bratříčku."
Romulus se zasmál a rozhrnul brázdu.