Dobrý přítel

Naštěstí si vzpomněl na jistý životní dluh.

„Samozřřejmě, že ti poskytnu peníze, přříteli. Kolik potřřebuješ?“ řinčel Viktor přátelsky.
„Radši víc než míň… Brzy ti to vrátím, neboj,“ ujišťoval ho.
„To je v pořřádku…“
„Hlavně nic neprozraď Hermioně,“ kladl mu na srdce.

Viktor byl štědrý, takže měl peněženku opět plnou. K tomu dostal doporučení, co v Bulharsku nutně musí navštívit.

Mudlovská náboženství mu nic neříkala, ale tenhle… snad monastýr… byl opravdu impozantní, budova dokonale umístěná uprostřed divokých hor. Jen se mu zdálo, že ten kříž, který měl být údajně největší zdejší atrakcí, není ani tak vyřezávaný, jako spíš prožraný od červotočů…