Makrely

„To byly zas otázky,“ zabručel nevrle Janek. Po škole musel jít pomáhat tátovi do kovárny, a tak se se svým nejlepším kamarádem potkal až pozdě odpoledne. „Kdyby se aspoň pořád neptali na ty pitomé sítě. Beztak o nich nic nevíme. Netvrď mi, že nějaká třetí síť nejistí zespoda hladinu nebesáku. Kdyby tam nebyla, tak nám ta voda spadne na hlavu, to dá rozum. Ale to ne, to totiž není pro-ka-za-tel-né, heršvec! Jako kdyby si někdo moh‘ postavit žebřík a jít to tam nahoru zkoumat!“
„Hele, koukej,“ drknul do něj se smíchem Prokůpek a ukázal nahoru, „už troubějí nad sítí makrely!“