Svěřit něco chlapům...

Vítr jim do tváří metal kapky deště, nebylo vidět na krok a Vlaštovka, nejkrásnější loď v Nevímkam se řítila do záhuby. Posádka to už dávno vzdala a začalo se zpívat o Zubící hvězdě. Jen dvě postavičky se křečovitě držely kormidla.
"Vidíš kam nás dostalo to tvoje 'Dneska je pěkně, můžem vyjet hned'?" křičela hnědovláska vyčítavě.
"I kapitán se může někdy utnout, ne?" snažil se blonďák.
"Ty jsi hlavně blbec! Jestli ještě jednou uslyším to tvoje 'Klid Šmudlo, velení nech na mně', tak tě hodím přes palubu! Jasný?!"
Mladík beze slov pustil kormidlo. Je načase přidat se k opileckému zpěvu.
Ženská...