Rudý úsvit

Nezbývá už moc času. Slyším je přicházet; ten odporný šoupavý zvuk. Pohybují se pomalu, ale oni se nemají kam náhlit. Bohové z jiných dimenzí, cizí a nestvůrní, jak bychom se jim my mohli ubránit? Tu knihu jsem zničil - pozdě. Teď už nemám žádný návod, jak proti nim postupovat. Přesto se o to pokusím. Přes úzké špinavé okno sem pronikají paprsky - úsvit už není daleko, no dnes bude jiný. Oni se zmocní světa a zaplaví zemi krví těch, kteří jim odmítnou sloužit. V pistoli mám ještě několik kulek – nezastaví je to, já vím. Mně ale nedostanou. Poslední si schovávám pro sebe.