HP Lovecraft

MeanGreenGiant: FHTAGN!
GoatWithTooManyKids: Language!
NyaRly: What got your non-Euclidean underwear in a twist, Big C?
NuclearChaos: G?
MeanGreenGiant: Can't even sleep in peace! My roof got wrecked. Stupid humans!
NyaRly: Oh? Do tell.
MeanGreenGiant: They dropped an anchor right on it! It didn't even have a chain, how the fhtagn does it make any sense?
GoatWithTooManyKids: Language!
MeanGreenGiant: Wait a minute. Yog, did you play with time and space again?
YoghurtOutOfSpace: I am the gate! I am the key! I refuse such allegations! But Nyarlathotep asked me for a portal yesterday.
NyaRly: Ehehehehehe. Oops?
MeanGreenGiant: FHTAGN!
GoatWithTooManyKids: Language!
NuclearChaos: G?

A pak z vln vzešel věhlasný Cthulhu!

Neprostupná temnota halila Trevora jako oceán nicoty, jedinou ochranou proti šílenství bylo pohasínající světlo kapesní baterky. Zběsile klopýtal vlhkou chodbou s jedinou myšlenkou, dostat se za každou cenu z toho labyrintu hrůzy.
V dálce za sebou uslyšel neúnavné kroky svých obludných pronásledovatelů. Věděl, že ta gargantuovská noční můra, ani její nohsledi ho nenechají odejít, přesto to musel zkusit. Východ už nemohl být daleko.

Na vlhkém kameni mu uklouzla noha a ztratil rovnováhu. Baterka mu vypadla z ruky a roztříštila se o kámen. Několikrát problikla a zhasla nadobro.
Chodbu zalila černá prázdnota a jeho mysl sevřely spáry nadpozemského teroru. Přicházel konec.

Postupující čelo Jonathana Westleyho rafinovaně skryl módní mullet. I díky němu Jonathan již pátým rokem v srdci New Yorku nenápadně pronikal do zpravodajských sítí. Jak ostatně jinak oslovit svět s poselstvím vpravdě hlubokým?
Vše šlo podle plánu. Jenže pak ho kolegyně Emily pozvala na rande.
Jonathana tento zvrat zaskočil natolik, že svolil.
V restauraci Emily Jonathana okouzlila razancí, s níž vyřídila humra.
Když však zatěkala pohledem k jeho paruce, poděšeně vyjekla.
Jonathanův mullet zareagoval na pohyby pojídaného humra a začal odpovídat vlněním vlasů a popocházením.
Emily navzdory jasnému namlouvacímu tanci prchla.
Jonathan sklesle zaplatil.
Rodovému prokletí innsmouthských obyvatel nešlo uniknout.

I've been at the Gates for gods know how long. You wouldn't believe what things try to get in constantly. Let's just say that amorphous protoplasmic blobs with hundreds of eyes and dozens of mouths lined with teeth that would make an anglerfish feel insecure are tame in comparison. Lack of sanity is a job pre-requisite. The only contact with beings that aren't trying to eat my face are the semi-regular supply runners. Fortunately, I've yet to encounter a monster that wouldn't succumb to my trusty Winchester. One bullet fits them all. Or a hundred bullets, just to be sure.