Withnail a já

Automobil ztěžka supěl přes kamenitou cestu a co chvíli jsme se hrabali z výmolu. Withnail vedle mě udržoval vyrovnanou hladinu krve v alkoholu pomocí whisky a benzínu do zapalovače. Pak jednoduše oznámil: „Budu zvracet,“ a učinil tak.
„Doprdele!“
„Už tam budeme? V Crow Crag? Už tam budeme?“
„Myslím, že jo.“
„Nic nevidím!“
Zastavil jsem a vylezl z auta. Withnail vypadl na cestu a rozhlížel se.
„Co je to? Jak jsi mě sem dostal?“
Před námi se otevřelo údolí plné bláta a trsů suché, žluté trávy. Uprostřed se černala polorozpadlá stodola Crow Crag. Za horizontem nebylo už nic.
„Vítej na prázdninách!“