DMD Bonus č. 2 pro 5 4. 2020.

„Myslela jsem, že to tady znáš!“
„Jo, to jsem si myslel taky.“
„Velmi vtipné.“ Už asi tři (alespoň mě to tak připadalo) hodiny jsme šli lesem. A všude samé smrky. Asi na ně začnu mít alergii. Najednou nám nad hlavou prosvištěla šipka. No to nám ještě chybělo. Já sice nejsem normální upír, kůl o srdce mě totiž nezabije, ale střílecí by mohl zabít Damona. Oba jsme začali zdrhat. Najednou Damon narazil do stromu. Nad hlavou mi proletěla další šipka. Zdrhali jsme dál.
„Už vím, kde jsme.“ Za chvilku se před námi objevil dům. Na zahradě stál strom.
„To je smrk?!“

Ženský úděl máte dnes,
kráčet k zítřku, píct a vést.
Ženský úděl, před očima růst,
vzhůru k výškám, každou chvíli kus.

cárárá - ra

Ženský úděl máme dnes,
kráčet k zítřku, píct a vést.
Ženský úděl, pro štíhlost jen půst,
vzhůru k výškám, každou chvíli kus.

Když se uvaří, co uvařit se má,
když rozkvete růže z poupěte.
Když se uklidí, co uklidit se má,
tak je přece krásně na světě.
Když se vyžehlí, co vyžehlit má,
když je véča jako ze zlata.
Když se podaří, co podařit se má,
tak jsou děcka náhle počata.

tu - tudu - tudu - tudu - tudu - tu

Pevně zakořeněná v Zemi,
mezi svými předky,
zná své vlastní kořeny.
Ruce vzepnuté k nebi,
vlasy divoce vlají,
na rtech modlitba.

"Země je mé tělo,
Voda mou krví,
Vzduch je mým dechem,
Oheň mou duší."

Srdce dokořán,
obejme celý Svět.
Slza bolesti,
lásky i radost,
víry a odpuštění.

Za zvuku bubnů
i andělských trub,
ve víru tance,
srdce buší v rytmu
s Matkou Zemí sladěné.

"Pojď miláčku,
tančit spolu životem.
Ukážu ti kdo jsi,
ukážu ti Ráj."

Setkání v Srdci.
Stačí přání,
stačí myšlenka.
Tvoří Svět,
světlo nových dní.

Bosé nohy víří prach,
následují stezky předků,
jdou ve šlépějích Bohyně.

Paví krasobruslařky požadují veřejnou omluvu od svého kasuářího kostyméra. V otevřeném dopise poukázaly na jeho genderově nekorektní výroky, které měly zaznít při zkouškách kostýmů na letošní mistrovství světa. Pávice ho prý požádaly, zda by nemohl na jejich dresy přidat ozdobné prvky, aby se vedle svých tanečních partnerů neztrácely. Kasuár odpověděl, že jsou jen slepice a jako slepice musí i vypadat.

Podobnou zkušenost popisují i bažantí nebo kachní krasobruslařky. Podle nich si kostymér takto léčí komplexy z toho, že jeho žena je větší než on.

„Kasuár říkal, že naším nejdůležitějším úkolem je snášet, urážky však snášet nemusíme,“ dodala jedna z kachen.

"Blbý sosáci," připlácla si Saleen na ruce jednoho komára, který se ji snažil sát krev.
"Tys ho zabila! To ti nevadí?"
"Proč?"
"Je to živý tvor. Může být tvůj bratranec, ne?"
To neměla říkat. Saleen začala brunátnět v obličeji, rudnout a soptět.
"KOMÁŘI NEJSOU ŽÁDNÍ MOJI PŘÍBUZNÍ! Jak si můžeš vůbec něco takovýho myslet?"
"Protestuješ proti zoo a když má někdo domácí mazlíčky."
"ALE TO JSOU ZVÍŘATA, NE HMYZ! Animágové nejsou nikdy žádný hmyz! Hmyz je podřadnej, nemá mozek, neumí se měnit! A jestli mě ještě někdy budeš přirovnávat k ním, tak se proměním a pochutnám si na tvým mase!"

„Všetky záhradníctva budú najbližšie dva týždne zatvorené!“ zalomil rukami Florián pri pohľade na správy.
Silvia mu nazrela cez plece na displej notebooku. Jasné, medzi všetkými tými správami o umierajúcich ľuďoch a blížiacej sa ekonomickej kríze, jeho muselo znepokojiť práve toto.
„Potrebujem si dokúpiť piesok a perlit… a kvetináče s priemerom sedem a pol centimetra!“ pokračoval Florián s rastúcou panikou v hlase. „Skúsim zájsť za kamarátmi, možno mi niečo požičajú...“
„Nikam nechoď!“ prerušila ho rázne. „Čo ak sa nakazíš?!“
Jediný, kto v kríze zachoval dokonalý pokoj, boli kaktusy. Keby ich nikto najbližší rok nepolial ani nepresadil, ledva by si to všimli.

Možná, že ve stejný den, jako se v jedné nemocnici objevil budoucí vládce pekelný, se v jiné objevila mladá žena. Možná si nepamatovala poslední rok života. Možná ji brzy pustili a ona nadále žila normálním životem.
Možná byla šťastná.

Andělé dotazy nekladou. Démonům nikdo neodpoví. Lidé odpovědi i otázky hledají sami. Nicméně, jestli někomu proběhlo hlavou letmé počkat, beru, otcem je ďábel. Ale kdo…, neřekl to nahlas.

(A jestli ve stejný okamžik, jako se Adam vzdal krve a zvolil rodinu, kdesi daleko jedna žena ucítila ostré štípnutí – skoro jako gumička, která přílišným napnutím praskla, byla to jistojistě jen čirá náhoda.)

"I look like Woodstock and Indian bazaar had a lovechild," Mouse mumbled tugging a runaway strand of hair back, making the oversized bangles on her wrist jangle. "Why do you get to look normal?"
Raven opened the door into one of the antique stores on Ječná.
She fluttered through the cramped space and stopped at the counter.
"Namaste," she purred. "Me and my boyfriend need something special. We want to go through this ancient Amharic ritual to get affianced and it is super important that I get the perfect jewel piece..."
"...no expense spared," the taciturn boyfriend amended from background.

"A mamí, co je to za chlapa?"
"To není chlap, zlatíčko. To je pan ministerský předseda."

"Mamí, koukej! Jsem pirát!"
"Zlatíčko ty nemůžeš být pirát. Co takhle raději velitel námořnictva?"

"Mamííí ten hábit je děsnej! Já ho nechci!!!"
"Zlatíčko, dneska si ho vážně vzít musíš. Přeci nechceš mamince zkazit slavnost."

"Mami, kdy už to skončí?"
"Pšt, teď mluví pan tajemník! Musíš to vydržet a počkat než skončí."

Elisabeth Alexandra Mary, známá též jako královna Alžběta II. si povzdechla. Jejímu synovi je 71 a stále se po všech těch letech ptá na tytéž věci. Být monarchou je někdy prostě k zbláznění

„Kam nás to vezou?“ otázala se sestry.
„Netuším,“ odvětilo její dvojče napjatě.
„Naposledy venku jsem si odřela záda o zábradlí,“ fňukla.
„Zádama jsi stejně furt ke zdi. A třeba teď budem spolu. Ty poslední tři roky byly pěkně na houby. Ty v jednom pokoji, já ve druhým…“
„Zachovejte paniku, ale hlavně už zmlkněte,“ zafuněl šedivý obr. „Pokaždé, když jsem jel autem, byl jsem v krabici a nic jsem neviděl. Chci si to užít, a to s tím vaším klapáním moc nejde.“
Dveře dodávky práskly.
„Svojanovská, takže pátý patro bez výtahu, jo? To teda bude něco, s tím křeslem a komodama...“