Taura má naštěstí veselou

„To bude má smrt,“ dí ukřivděně Filcin, „neslibovali snad, že...“
„Co je Zubatá,“ přeruší Apolo, „to vím, ale daně?“
„Peníze sousedů,“ vysvětluje otec, „na vládu, armádu a bezpečnost dávají jakýs takýs smysl, jinak...“
„Staré jsou, soudě dle obětin,“ nenechá domluvit Thea, „jak lidstvo samo!“
„Jsou to v zásadě živly, pohromy, jistoty,“ doplňuje Sikar, „jako náš strýc v parlamentu...“
„Já bych to uchopila,“ jazykově dumá Linkva, „přes Daninu smrt!“
„Aha,“ chytá se stébla hlína, „Dana, vdaná, dala Dána, v Dunaji pak utopena!“
„Daní za malou smrt,“ má rozvernou narozeninová Taura, „byla jí pak velká Smrtka!“
Viktorka nerozumí, naštěstí, nevinná a malá.