"Není to napínavý," zabručel Elladan. "Musíme někdo být... Jinak jsme prostě jenom přišli domů tajným vchodem. Co je na tom hrdinského!"
Elrohir jako by mu četl myšlenky. "Budeme Isildur a Anárion! Plížíme se děsným údolím Gorgoroth..."
"... ale vládneme neohrožeností králů lidí! Strach nás nezlomí! To není k smíchu, ty... Chůvo."
"To není," odvětila Celeamin šeptem.
Děti Věže by se určitě nesmály. Všechny naslouchaly s pusami dokořán, když jim Hevrîn vyprávěla.
"Tady jste v bezpečí! U ohně, hluboko mezi pevnými zdmi. Jednou ale nastane čas vyjet a vzít si zpět, co nám patří. Zaženete Námořníky zpátky do moře, stateční haradští chlapci."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pro tu chůvu to opravdu musí
Aries
Pro tu chůvu to opravdu musí být divné. Děti si hrají na slavné minulé události (teda já nevím, jestli ještě pořád, ale my jako děti jo) a ona to zároveň pamatuje osobně.
Přesně tak.
Elluška
Díky za koment :) Pamatuje a ještě se s nimi nemůže podělit o detaily...
To je úděl dospělých, mít
Alexka
To je úděl dospělých, mít širší kontext, vhled, znalosti a stejně těm malým dopřát jejich hry bez další zátěže, ale zároveň je vést správným směrem.
OMG
Blanca
To si teda měli koho vybrat, ti dva.
Jsou ještě moc malí na to, aby věděli, jak to skončí?
Malý a naivní.
Elluška
My jsme si taky jako malí klidně hráli na hrdiny, co dopadli blbě. Důležitý je, co udělali v době svojí největší drsnosti! :))
(Tinwë a její zlatý stužky ve vlasech... A nezapomeň, že tajný bratrstva musejí být trochu temný, jelikož jejich osud bude nesnadný, což je cool! ;)
A tohle je asi časově před většinou loňských drabblí, ještě nebyli o historii řádně poučeni nikým. Otec je nechává nudit.