Sedmnáctá, závěrečná scéna "Rozhovorů karmelitánek" od George Bernanose z jiného úhlu pohledu. Nepřináší v zásadě nic jiného než zhuštěnou poctu fandomu. Sem tam čistý citát.
Scéna XVII
Blanche de la Force stojí v civilních šatech uprostřed davu. Smrtelně bledá sleduje, jak její spolusestry jedna po druhé stoupají na pódium s gilotinou za zpěvu “Veni Creator Spiritus”. Hlasy karmelitek postupně umlkají.
BLANCHE (šeptá): Kriste smrtelné úzkosti... jehož jméno nosím...
Na pódiu zní poslední tenký hlásek sestry Kláry.
SESTRA KLÁRA: Teque utriusque Spiritum credamus omni tempo- (zmlkne)
Blanche vykročí.
BLANCHE (proráží si cestu lidmi a zpívá): Deo Patri sit gloria, et Filio, qui a mortuis surrexit ac Paraclito, in saeculorum saecula.
Dav jí smýkne k popravišti. Blančin hlas náhle zmlkne. Vítr její zpěv ještě několik vteřin unáší.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Páni, to je ale síla... až
Peggy
Páni, to je ale síla... až mám husí kůži. Nádherné a smutné.
Neuvěřitelné působivé
Aries
Neuvěřitelné působivé
Moc doporučuju Bernanosův
Danae
Brr...
kytka
Brr...
Jak ty umíš ve sto slovech vykreslit atmosféru! Jako bych stála v tom davu a všechno sledovala vlastníma očima (a ušima :) )
Tak tohle musí být hodně
Lunkvil
Tak tohle musí být hodně dobré, ale opravdu to nechci vidět.
Tak si to přečti, to se čte i
Danae
Nechci to vidět ani na papíře
Lunkvil
Nechci to vidět ani na papíře!
No to nejdrastičtější sis
Danae
Krása. Knihu jsem četla před
Lee
Krása. Knihu jsem četla před pár měsíci, takže dojem z tvého drabblete je ještě znásobený. Úchvatné.
Jé, to mě moc těší!
Danae
Před očima vidím živě tu
Aplír
Před očima vidím živě tu scénu. Vítr ještě několik vteřin její zpěv unáší a ve mně do teď doznívá píseň, smutek a úzkost. Výtečně ztvárněné.
Děkuju!
Danae