Tak je to zase tady! Už se nemůžu dočkat (ačkoli mám pocit, že je to každý rok vražednější a času je méně a méně...).
Je to zase takový pokus. Říkala jsem si, že by bylo punkové zkusit si napsat villonskou baladu o sto slovech. Rytmus je veskrze náhodný, inspirace částečně životem. Extra rytmus, nějaký smysl nebo poučení v tom asi nehledejte. Byla to spíš taková výzva ;).
Práce, stres a učení
Sem a tam mnou mydlí
Rovnou na hroty vidlí
Všecičko to mučení
Zvládne, kdo zatne
Ve stresu teď bydlím
Oči mám matné
Však nejez tu židli!
A v jarním pučení
Mé naděje stydly
S vážkami a šídly
Zmizely v bzučení
Ty už nejsou vratné
Tak zamávej křídly
Buď děvče zdatné
A nejez tu židli!
Medici potlučení
Vlasy nám všem zřídly
Pryč s dobrými bydly
K poslání jsme určení
Co je to však platné
V ordinaci sídlit
Vděkem se nebohatne
Nejezme tu židli!
Drobnosti nepodstatné
Řeším mezi jídly
I když je to špatné
Tak nejím tu židli!
Ještě měl být v názvu pun Balada o lahodné (přeškrtnuté a místo toho) náhodné židli, ale nejde do něj (a vlastně ani do téhle poznámky) vkládat HTML značky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je to takové... baladické
neviathiel
Je to takové... baladické
Děkuji, snažila jsem se ;)
Evangelista biolog
Děkuji, snažila jsem se ;)
Nějak si u toho představuju
Peggy Tail
Nějak si u toho představuju sebe, když se snažím nejíst :D
:D
Evangelista biolog
:D