Ouplnej Andersen

Gwen stála před Radou. Ne tou svojí. Tohle byla jiná, než ta její Rada... ehm...
Tato Rada byla chundelatější, početnější, okatější, a vůbec ve všech směrech roztomilejší než obvyklá Rada (ne, ani o Eethu Kothovi se nedá říct, že je roztomilý).
"Abych tedy shrnula, co se stalo."
Rada se v očekávání stala ještě chundelatější, roztomilejší a naivnější.
"Éééém... já, moment."
Gwen za sebou práskla dveřmi a snažila se sebrat.
"Řeklas jim to?"
"Viděls je? Řekni si jim to sám, do těch štěněčích očí! Oni chtějí slyšet úplný pohádky!"
"Nesmysl."

Mimas vylezl za hodinu.
"No?"
"Nějak ty pohádky budem muset zařídit."