Jatka

Stopovací kouzlo ukázalo k nízké, ale rozlehlé budově na severovýchodním okraji Prahy. Ještě nedávno tu panoval ruch usilovné práce. Teď nezbylo nic. Hadovitě zakroucené dopravníky pod stropem a ostatní stroje demontovali, zákoutí a výklenky vyklidili, kabely odpojili. Zavládla tma a mlčení.
Šedé zdi nasákly mdlobným pachem krve, nepostřehnutelným pro lidi, ale k zbláznění pronikavým pro dvě lišky. Krvavá clona mátla, obluzovala jindy tak ostré smysly a měnila prázdnou fabriku v přízračné bludiště.
Lišky kroužily opuštěným prostorem, spolu i každá zvlášť, pátrajíce po třetí stopě. Jeden a druhý jako stín, s třetím stínem úzkosti v patách, s bičem strachu nad sebou.