Macondo

Poznámka: Vzpomínka na Sto roků samoty. Tenhle nápad přišel znenadání a doufám, že nikoho nevykrádám, neb jsem ještě nic na toto téma nečetla.
____
Úrsula Buendíová pohlédla na jejich dům. Její muž bloumal okolo svého místa u stromu, kde strávil poslední roky svého života. Nechala ho být, víc ji zajímalo, kdo je uvnitř.
Dům byl tichý a působil prázdně. Procházela jednotlivými pokoji a na nikoho stále nenarážela.
V mysli jí vyvstávaly vzpomínky na rodinu. Na své syny, Josého Arcadia a Aurleania, na dceru Amarantu. Bylo to už tak dávno, kdy se narodili, od té doby uběhla spousta času. Dům se za něj naplnil mnohými lidmi, jejími potomky, aby na jeho konci zase osaměl.
Žlutý list se prohnal kdysi bílou chodbou.
Všichni už byli mrtví.